Stačí pár slov...

 Hej seš blec, magor, blázen!

Nikdo o tebe nestojí!

Zrcadlo od tebe sklo odkloní,

většího šeredy snad není!

Tyhle slova slyším stále,

plynou ... vteřiny, minuty, hodiny...

 mizí.... dny, týdny, roky...

a mé uši slyší jen nadávky a posměšky.

Už s tím nemám sílu sám bojovat,

kamarád láhev mě vždy vyslechne,

po pár doušcích i úsměv přinese,

a když je vidět dno, tak už není žádná zlost.

Jenže po noci přijde další den,

do hlavy mi mlátí kladivem,

před očima bílé myšky plány kují,

další den už se na mě zase chmuří.

Zase uslyším nadávky,

které mě u srdce zraní.

Jenže nemám sílu se jim postavit,

tenhle bláznivý koloběh jednou zastavit.

Avšak dnešek je něčím výjimečný,

sluníčko konečně mezi mraky vstoupí.

Něčí ruka mi slzu ze tváře utřela,

asi se mi jen něco zdá....

A však ta ruka se mé dotknula,

že by to nebyl jen sen?

Vzhlédnu a spatřím dívku s úsměvem,

který vrátí brzo smysl mému životu.

Neposlouchej už ty hlupáky!

Pomůžu ti zvládnout všechny trampoty,

ukážu ti jak s nimi bojovat,

a už nikdy nebudeš proti nim sám.

Nebýt toho že si mě ta dívka všimla,

nejspíš bych již nebyl mezi živýma,

od té chvíle se mi už nikdy lidé nesmáli.

Já na ten smích však nikdy nezapomínám...

Jen pár slov dokáže změnit celý svět,

stačí jen pár vybraných vět.

Může z tebe být pán i kat,

proto dobře važ, komu co říkáš.