Posezení...

Sedí kousek ode mne,
já chvěji se vzrušením.
Tváří se tak tajemně,
snad nemá žádné tušení.

Je tak něžná, půvabná,
má hebkou kůži rosy.
Mne láká k ní chuť náramná,
pro ni běhal bych bos i.

Má sametové vlasy,
jiskru hvězd v očích,
já slyším v srdci lásky hlas,
hlava se mi zní točí.

Nejsem ale princ její,
jsem jen pouhé nikdo.
City ke mě prádnotou zejí,
však dostal by ji leckdo.