Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdpusťte
12. 03. 2008
2
8
944
Autor
Wenďa
Básnička o mojí zoufalosti, za kterou si ale bohužel můžu sama a to je na tom to nejhorší !
Nejsem , nežiji...
asi se upiji !
Možná je to řešení
snad i zpestření ..?
Jsem zoufalá, SAMA,
jak jedinečná mořská panna.
Toužím
- po člověku, který by mě miloval...
Kroužím
- prstem po mapě, adresu si mi nedal...!
Kdo mě chce?
Kdo mě bude mít rád?
Ty co jsem odmítla?
Odradila? Zklamala?
Bez nich zažívám pád !
VRAŤTE SE !
Chybíte mi,
bez vás mám problémy,
střídající se starostmi
nekonečnými propastmi ...
ODPUSŤTE ! PROSÍM ...
8 názorů
taky souhlasim se Santi...
ale možná se mi to líbí vo něco víc než jí, tip*.
Člověk by se byl rozdal na všechnu strany, místo aby se někoam směroval, rozmělní se všude kolem a cítí se prázdný...
jo, vpodstatě souhlasím se Santi, není to zlé, ale mně prostě přijde, že se tam strašně nabízíš...lacině. Nežiji-asi se upiji je spíš úsměvné, ale budiž. Piš dál, ono se to vyloupne.
"Jsem zoufalá, SAMA,
jak jedinečná mořská panna.
Toužím
- po člověku, který by mě miloval...
Kroužím
- prstem po mapě, adresu si mi nedal...!"
tohle nejvíc...ale pořád je co se učit