příběhy

V hlavě

se střídá

černobílé zrnění,

koťátka v košíku

a tma.

Denní noční můry.

 

Dávná i novorozená

tajemství

duše jsou

složená napůl,

vložená

mezi listy

knihy s oslíma ušima

v nočním stolku u postele

u okna.

Založená.

 

Za zavřenými dveřmi

(nadvakrát)

plní se prostor

slovy

v proudech,

jejichž směr určuje dech

a gesta

(vůbec ne jen autorova).

Víří, poznávají se

a uléhají spolu na koberec.

 

Tajnosti

i nejběžnější všednosti

jsou vytahovány

z kapes saka

muže ve stínu,

z nejspodnějších regálů

supermarketů,

z bábovek pečených s láskou,

z telefonů

mezi řádky

eSeMeSek.

Drží se spolu za ruce

a řetězí

do příběhu

pro zvídavé,

s otevřeným koncem.

 

Nikdo předem neví,

že si může dovolit

(tenhle příběh)

rozhodovat

o tom,

že místo tu má

jen jeden

chlap.

Život druhého

muže

přikáže

vyprášit z povlaků polštářů.

A uklidit.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

Nový den je příliš brzy

včerejškem.

Obavy

zítřka

dělají díry

do scénáře.

Co bylo včera

řečeno

je tu dnes

(téměř)

beze změny.

 

Omílání z jedné strany

stírá barvy reality.

Omílání z jedné strany

nebezpečně zaostřuje

hrany

čehokoliv.

 

Za zavřenými víčky

tančí si tvary a obrazce,

zjevují se a mizí,

v mozku k sobě přitahují

slova a pojmy a věčné pravdy

a nepustí.

Podle pravidel

Brownova pohybu -

čím rychlejší je pohyb,

tím menší je riziko

srážky.

 

Hranice jsou příliš

blízko,

neprostupné

a pohyb

skoro nemožný.

Ke svobodě chybí

jen

s k o k.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

V náhlém tichu

barvy ožívají.

Strach

má vlídnou tvář

a usmívá se.

Za ruku drží

Důvěru.

 

---