Fallen David War Fisch - Morte IV - kpt. 2

Morte s Fischem vešli do zakouřeného lokálu blíže nespecifikované cenové skupiny a vzhledem k tomu, že se tu dnes konaly zvěřinové hody a místnost byla zcela zaplněna lidmi kteří byli zaměstnáni zpěvem… nebo něčím tomu podobným, nikdo si těch dvou nevšímal – zatím. „Tý vogo šéfiku, ti řikám že v pixle sardinek bejvá víc místa než tady“ začal nespokojeně kafrat Morte. „Jenom klid, jsem tu štamgast a vím kam jít“ uklidňoval ho Fisch, ale dosáhl jen Morteho cynického úsměvu, když ten potichu slovo –štamgast- nahrazoval slovem –notor-. Nakonec se jim přece jenom podařilo najít poloprázdný stůl a usadit se u něj… tedy usadil se Fisch – Morte jenom vylevitoval na židli a následně snížil svou „letovou hladinu“. „Fak zajímavá hospa náčelníku“ rozhlížel se kolem sebe Morte „ vopičáků na prodrbání je tu dost, koukám že sou tu i ňáky číčy“ zacvakal Morte natěšeně zuby, když přejel pohledem zadní stůl u kterého sedělo několik děvčat, „ti akorát nevim, proč tu maj všude poházený ty klacky a to blbý zelený chvojí“ podivil se, když situaci náležitě zhodnotil. „No mají tu hody – to už k tomu jaksi patří, ale ekologové by z toho asi moc radost neměli“ odpověděl Fisch tak nervózně, jako vždy když nemá v čem „plavat“. „Tssss e-k-o-l-o-g-o-v-é-„ hláskoval znechuceně Morte „ti řeknu co ti manici sou náčelníku ! Nic jinýho, než banda prdlejch stromofilů !“ rozhorlil se a byl by po chvíli asi k neudržení, kdyby právě vrchní nepřinášel pivo. Jedno postavil před Fische a posléze obrátil svou pozornost na Morteho. Dlouhou dobu se na něj díval. – No říkám *dlouhou* dobu, takže pokračovat budu až další větou, protože v tuto chvíli se na něj stále ještě díval. Posléze se obrátil zpět na Fische „pane, domácí mazlíčci do restaurace nesmí“ prohlásil, ale než Fisch stačil vůbec zareagovat, obul se do situace Morte. „Nééé ??? Tak co táhle dělá ten čokl ?“ pohodil čelistí směrem ke stolu, kde seděl starší pán se psem. Vrchní se tím směrem podíval a zasmál se „to je Azor, měl chuť na pivo a tak s sebou vzal i páníčka a laskavě mi tu neurážejte štamgasty pane !…madam..p..“ vrchní marně hledal na Mortem nějaké druhotné pohlavní znaky. „No, každopádně“ pokračoval po chvíli dumání „psi sem můžou, ale jiná zvířata ne ! Co bychom si počali, kdyby si sem lidi brali křečky, hady a andulky ?“ završil s vítězným úsměvem svou řeč. „Fak jóóó ??? A jak to, že sem pouštíte i ryby co ?“ oponoval kouleje očima Morte. Vrchní se šokovaně zarazil „ach ano, mistr Fisch… hmmm…“ už věděl že prohrál. Postavil před Morteho pivo, napsal na lístek druhou čárku a tiše přejíc Mortemu, aby si ho Azor popletl s morkovou kostí odcházel. „Promiňte pánové“ ozval se z druhého konce stolu malý mužík se silnými brýlemi „nemohl jsem přeslech… ale xakru BOŽE DOBRÝ !“ málem vykřikl, když jeho zrak padl na Morteho „ létající lebka, která se chystá pít pivo !!!“ Morte se rázně otočil a podíval se za sebe „Kde ?! Kde ?!“ Mužík se na Fische obrátil jako na dobrého známého. „Přesně pro tohle miluji svět ! Zcestoval jsem ho skoro celý a myslel jsem si, že jsem již vše viděl, ale tohle…“ Morte se ještě chvíli rozhlížel a pak vrhl na mužíka potměšilý úsměv „ hele za tebou ! Další lítající lebka ! Vidíš ji ?“ V tom okamžiku mužík na Fische zcela zapomněl a v šoku se na otáčel židli, hledajíc „další“ létající lebku „ Ne, kde ? Kde je ?“ Morte se poprvé toho večera *opravdu* bavil. „Přímo tam jak ukazuju, támhle !“ pohodil čelistí směrem, kterým se nacházelo asi tak 85% hospody. „Kde ??? Nevidím ji !“ nepřestával se snažit mužík. Morte podrážděně prohlásil „minul si je ! Celej průvod jich byl !“ Až teprve teď mužík pochopil „vidím, že si rád děláš z lidí blázny.“ Morte se zachlámal „ raděj tomu řikám pronikavej pohled do lidský nátury.“ Mužík si otřel brýle a naštvaně se opět začal věnovat svému pivu. Morte se ještě chvíli tlemil, ale poté co viděl jak Fischovi i mužíkovi pivo chutná se rozhodl, že se do tohoto zlatavého moku pustí také. Teď se začal pro změnu bavit Morteho počínáním Fisch. Morte se snažil uchopit křehký půllitr do zubů a obrátit ho do sebe, ale představa Morteho zakousnutých zubů v těle se zdá se nelíbila půllitru a ten zatvrzele odmítal spolupracovat. Morte nejprve hryzal a sakroval, posléze hryzal a nadával a nakonec proklel toho „debila“ co půllitr vymyslel až do sedmého kolena. „Brčko“ prohlásil Fisch a odložil sou prázdnou sklenici bokem. Morte viděl rudě, navíc právě slovně zpracovával babičku prababičky toho vola co vymyslel to debilní sklo a tak Fische nevnímal. „Potřebuješ brčko“ řekl Fisch a kamarádsky pro jedno zašel. Situace se zklidnila, jelikož brčku seznámení s Morteho zuby nevadilo. Morte tedy cucal brčkem pivo a tvářil se spokojeně.
- Snad mu to vydrží do příštího týdne :-)))

---