Fallen David War Fisch - Morte IV - kpt. 1

Schylovalo se k večeru, západ již potemněl, ale slunce se stále nehodlalo vzdát svého marného boje s temnotou a nadále vykreslovalo na nebi svůj poslední odpor v podobě krvavých červánků. Na Zemi se v té době stala spousta zajímavějších věcí, ale předpokládám, že se momentálně nehodláte starat o ukrajinského pasáčka, který dnešního podvečera naplnil po dlouhých pěti letech svou lásku k dceři velkostatkáře a z jejichž spojení vzejde… ech, pardon zamyslel jsem se… Fisch a Morte vás předpokládám zajímají že ? Fascinující uvážíme-li, že ti dva prosviští dějinami jako kapka vody na rozpálené plotně ( tedy alespoň Fisch ), ale budiž – máte je mít :
Přenesme se tedy do Ústí nad Orlicí a sledujme jejich dnešní cestu do hlubin půllitrů. Tak kdepak je máme ? Aha ! Tady jsou - právě pomalu přecházejí most přes Orlici a směřují k jediné osvětlené budově v okolí. „Pffff ti už náčelníku chápu proč dycky smrdíš jak Amorek po buzerantský párty, dyž se vrátíš z hospy.“ odfrknul si Morte „a to rybí hnusáctví… do týhle stoky…“ Morte pohodil znechuceně čelistí směrem k řece „…vedou všecky sračky z města ne ? Se ti divim, že se dneska vůbec vobtěžuješ šlapat sem po svejch, dyž vobvykle džampneš do hajzlíku a máš to sem jak turbovýtah.“ Fisch se ušklíbl „jó, pro mě je to dobrý, já se pak opláchnu pivem, ale tobě by se asi moc nelíbilo, kdybys měl znova mozek.“ Morteho čelist šokovaně klapla „Có ? Co to zas kdákáš náčelníku ?“ Fisch se zastavil, pomalu si zapálil a nechal Morteho ještě chvíli kafrat. Teprve až v okamžiku, kdy už se Morteho podrážděnost začala nebezpečně projevovat zuřivým poletováním a tak intenzivním cvakáním zubů, že by z něj mělo radost 9 z 10ti dentistů, vyfoukl Fisch obláček dýmu a konečně odpověděl. „Máš Morte absolutní pravdu – sem opravdu vedou všechny městský odpadní trubky a kdyby ses *ty* tímhle „turbovýtahem“ projel, měl bys mozek jako nový – takový hnědý, mazlavý…“ Je pravda, že Morte není z nejklidnějších nátur, ale dnes se kupodivu rychle zklidnil. Jen zacvakal čelistí „no jóóó, náčelníku teď smě fakticky ranil“ vrhl na Fische znechucený pohled „ti mě to zasáhlo hůř než soulož bez vorgazmu, ale řekni mi - čím to, že ti neska lezou z držky jenom samý mluvnický chrchle ?“ Fisch nedokázal zrychleně najít odpověď a tak se tvářil, že si vychutnává kuřivo a Morte ho *absolutně* nezajímá. „Hmfff“ odfrkl si po chvíli chůze Morte „no, ale bysem ti měl bejt vděčnej aspoň za tondlenctonc, páč většina tvejch příbuznejch by stěží poskládala větu ze štyr slov.“ Fisch odhodil cigeretu „víš Morte, přesně tohle bych o tvých příbuzných mohl říct i já.“ Morte se ušklíbl „jo, v toms kupodivu uhodil hřebce do kulí šéfiku“ Morte zakoulel očima a zatvářil se (???) nešťastně. „Dyž voni to vobvykle sou namyšlený kreténi. Většina neposlouchá nikoho chytřejšího než sou voni, což znamená, že neposlouchaj *vůbec* nikoho.“ Fisch se šokovaně zastavil a podíval se na sklíčeného Morta „ proč tak nešťastně ?“ Morte se rychle oklepal „ Protože sice chápu, že nemluvěj se mnou, ale ti mi to u tebe tak jasný není. Dyk se na sebe mrkni, nosíš na ramenou místo hlavy tykev.“ Za tohoto družného hovoru se dostali až ke dveřím Mendriku, na nichž již celou věčnost dlí cedule s tímto nápisem : - Vítej příteli na Mendriku – nejlepší ( a jediné ) hospodě v okolí. Máme dobré jídlo, skvělé pivo a od Tebe čekáme jen to, abys dbal zásad dobrého vychování – nebo ti rozbijeme hubu. – Ze dveří se právě vyvrávorala dvojice mladíků ( říkejme jim třeba Libar a Olec ). „Jééé, héle Fyš razí s Modrem na pivčo“ prohlásil hledaje zábradlí Libar „škóda žeste nedošli dřív.“ Vzdalující se Olec ještě zavolal „ha neděléj tam louže Modrte…“ Ještě než za Fischem a Mortem zaklaply dveře, dal Morte oči v sloup. „Tsss, jejich voči září inteligencí, ale jejich kušny jenom potvrzují, jak moc se voči pletou.“

---