Strach

Chodil ze strany na stranu,

s větvičkou podobající se kytici růží.

Přicházel každé ráno,

ale nikdy neodcházel.

Nikdy se neloučil,

jen vždycky mávnul tou svou špatně vypadající větvičkou.

Byl to on,

už několikrát jsem cítil jak se mě dotýkal,

jak se mě dokonale zmocnil.

Nechtěl jsem se už probouzet

a každý den ho potkávat.

Nedokázal jsem se ho však zbavit.

Přál jsem si umřít,

nebo aby umřel on.

------------