Citové zranění

Citové zranění

Začalo to nevinně,

když jsme spolu začali,

je mi trochu podivně,

i když hodně jsme se nasmáli.

Jaké to tak může být,

když holka potká kluka,

nejde ale spolu být,

a pak jsou to muka.

Rád bych poznal tebe,

a ty to dobře víš,

rád bych poznal sebe,

abych mohl ti být blíž.

Nevím jak to myslíš,

a cos mi tím chtěl říct,

nevím jak to vidíš,

nevím vůbec nic.

Bylo by to krásné,

být jeden den spolu,

jenom chvilku u sebe,

u jednoho stolu.

Nechceš mi to dovolit,

máš svoje kamarády,

dovedu to pochopit,

jen pro útěchu z nálady.

Zůstalo mi v očích smutno,

v hlavě spousta myšlenek,

je bez tebe prostě pusto,

srdce hoří v plamenech.

Nechci více nic nežádám,

mám tě rád a to snad stačí,

jen se bojím, že tě nepotkám,

proto pláči, proto pláči.

Prosím, ztrácím naději,

ztrácím sám sebe,

ačkoliv nechtějic,

ztratil jsem i nebe.