Metafora bachodie

dole spusťte Francouzskou suitu.... a NA KAŽDOU SKLADBU POCTIVĚ JEDNU BÁSEŇ... kdo dokáže věnovat těch deset minut, má neskonalý terezí obdiv. ... a že vím, o čem píši! sto roků jsem strávila, než jsem tento cyklus zahrála k libosti povolanějších... tedy líbivě, lehce, procítěně* a propos: znám jej tedy do poslední noty, veškeré skoky a prstokladné záludnosti, lépe než všechny lidi, kterým ta báseň patří, dohromady... což mi v konečném důsledku ani tolik nevadí!!!

Alemande Zhoupat se v okrájených vlnách, polyfonně klimbat skolébaná nepřítomnou laskavostí opilého virtuosa, s níž sebou se chlubíš svému vokálu. Jak křídlo tyč hluch tě podpírá, divíš se vlastnoduchým hrám. Piano skomírá, když roztančeně v hladině odlivy popírám. Courante SPLÝVAT SI KRADMO DO STACCATA DRZE A BŘITCE SMÁT SE, SMÁT OKOLO OSY BÍT KOLOVRAT!!! CHA CHA A NATRUC ZNOVU - HLASITĚ! ZASE A OPĚT KUDY KAM KDYŽ MELODII OKRÁDÁM CHOPIL SES TÓNŮ, CELÝ KAT TAK TNI, JSEM VSKUTKU DOJATÁ!!! VRRR A VRZZZ, VRZZZZZ A VR A VR SPÍŠE NEŽ S TEBOU CHCI BÝT BEZ! Sarabanda Do šálku kofeinu vhodil jsi lidství, plyne jak vážka pokořená, nemíníš škraloupy oškrábat. Nijaké já, puzzle urousané trousíš se stébly neměnných saraband na bárce souzvuků překlepů. Já pěna zbublaná. Ty navždy samomil. Air SkOtAčIvĚ a NeSpOuTaNě LkÁš. MlČ, SaKrA, JeDnOu mLč! KdO mÁ nAmÍsTo TaNcE nAsLoUcHat SnAžIvĚ PrÁzDnÝm ŠkLeBůM?!! RaDěJi SvŮj PaRt PrOšKrTaT! ČmÁr. ŠkRt! TrH - čMáR!! ZbYl z TeBe VySmÁtÝcH TóNů CáR… Menuet Rozhopsal ses jak moucha na náledí lehkopádně po klaviatuře… Kam dřív se vrtnout! Když bys rád ukrad´i cizí prstoklad… Trhaně těkáš v mimodění nechápeš cvrkot, že se rozbíhá, divě komíhá. Kam prcháš zbaběle v menuetu? Gigue V PROVAZCÍCH soucitu /ach, ty hlupátko!!/ DRZE MNE PROPÍJÍŠ. Já s kudlou v kapsáři LASKÁM TVÉ SLABIKY, doněžna sveřepě, JEŽ MI SVĚT UTVÁŘÍ. /neznalý lháři!/ POHLADIT, ZADUPAT, UKRÁST TI PRSTOKLAD Kochat se bezmocí, kterou máš ve tváři. V TICHO SI POPLAKAT vrrrz a vrrr /au ---- au --- au / HARMONICKY

---