Miluji pohádky

Miluji pohádky.

 

Nejraději na světě pohádky mám,

takové, když láska a dobro vyhrává,

čekám, až také princ přijde k nám,

kouzelnou hůlku do ruky mi podává.

 

Mohu si vyčarovat, co si jen smím přát,

přemýšlet dlouho nemusím,

lásku celému světu toužím dát,

kouzelné slůvko řeknu a hned to zkusím,

dostaví se zázrak, radostí smát se musím.

 

To je ta pohádka krásná,

která se splní v krátký čas,

lásce stále svítí hvězda jasná

zima se změní na letní čas.

 

Druhým mávnutím uzdravím všechny děti,

aby pláč už zmizel z jejich očí,

nemoci zmizí jako smetí,

každé dítě radostí do výšky vyskočí.

 

Třetí kouzlo bude hojnost všeho,

i věcí jen tak pro krásu a pro radost,

řeky čistou vodu mají, naberu do hrnku svého

a zvěř nemá strach o svou budoucnost.

 

Víte to je pohádka z Ráje,

tam často v myšlenkách jsem,

překrásná hudba tam hraje,

je to Bůh.......jméno, jmen.

 

Tak si opět novou pohádku vymýšlím,

víly pro mě přišly, vyzvaly mě k tanci

vůbec si nabídku nerozmýšlím,

ty bytosti jemné lásku znají i toleranci.