POZVÁNÍ

Obleč se milá a pojď ven,
pojď ven, já stojím pod oknem.
Půjdeme Prahou podzimní -
tou krásou, jen se rozhlídni.

Všude je opar, krásně mží,
kapky za límec stékají.
Dej ruku svoji v ruku mou,
vyjdeme v Prahu magickou.

U mostu nad řekou Vltavou
uslyšíš hudbu cinkavou,
kterak ji hrají tramvaje
a auta troubí órijé.

O kousek dál je Pražský hrad,
tam měli bychom se podívat.
Po schodech Zámeckých půjdeme nahoru,
ještě výš vylezem po kmeni javoru.

Z koruny budem mít všechno jak na dlani
ukážu Tobě, jak krásné je lítání.
Neboj se milá, důvěřuj jen.
Poletíš. Je to jak krásný sen.

Až jíti domů přijde čas,
k tvým oknům přiletíme zas.
Otevřu já a můj skautský nůž,
budeš doma včas, jen pojď ven už.

---