Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mlhavé písně

07. 04. 2008
0
9
740
Barevná mozaika hozená v parky a lesy,

mlhavá rána povězte, můj milý kde jsi?

Loučím se s tebou jak poslední host,

Od tebe dělí mě dlouhý most.

Most nad propastí snů a přání,

ty o těch mých nemáš zdání.

 

V lesích to voní, krása je vedle mě,

ty to však nechápeš, proto vzdej se mě,

vzdej se mě než potrpíš ještě víc,

když s příštím podzimem budu chtít jít a nic…

 

Přál sis mě přes má varování,

přesto slyš láska se v srdci mém neprohání,

cítím sílu její, stačí zazpívat „ jen se vrať“

a já budu s ránem u tvých vrat.

 

S ránem podzimním i s mlhou hustou,

k tobě se navrátím s hlavou čistou,

zůstanu doma a ty už víš

že nad podzimem hravě zvítězíš.

 

Most jsme přešli v jednu stranu,

podzim zacelil už tu ránu,

občas však sama sedím

a do dálky smutně hledím.

 

Hledím, hledím do té chvíle

než se ozve na tři míle,

ten hlas co je mu přáním,

Zavolat si na mě: „ Mami“.


9 názorů

Rajmund
07. 04. 2008
Dát tip
Myslím, že právě pro Pištu je ta básnička prostředkem, který ho povznese na duši. A číst by je měl veřejně aby náležitě ověnčil nadcházející svůj kmetský věk.

Myslím, že jsme na to kápli.

To už je spíš na zřízení rezervace, pane kolego.

Ay´Le
07. 04. 2008
Dát tip
jezismarja:( do pisni by se to sice rymovat melo..ale tohle je dobre odstrasujici priklad..

No... Já skutečně nemusím vědět o každé naivní veršovánce, co se tu objeví. Připnutý ocásek "kritik" přeci neznamená obcházet všechny nepovedené pokusy o poezii a stále dokola vysvětlovat, že tohle je sice možná milé, že je to jistě prospěšnější zábava než se někde v parku sjíždět pervitinem, ale že s poezií to má společného leda to, že je užito slov. Ono se to má jako třeba s malováním - nějakého toho paňácu nakreslí skoro každý. Zvláštní je, že se svým panďulákem se autor nebude dožadovat vyvěšení v Mánesu (dobře, to není nejlepší příklad, zrovna tam je to občas celkem děs a hrůza, ale přivřemež pro tentokrát oko), kdežto v případě básničky, to je jiná! To je hned každý Skácel a běda tomu, kdo vymodlený textík pohaní. Protože přeci "je to ze srdíčka". Budiž. Ať si je. A třeba to někomu udělá radost, jako malůvka do památníčku. Ale označit takový výpotek za poezii? Tleskat mu? Či snad "hlouběji kritizovat"? Jak??? Tady se po nás chce mudrovat nad panáčkem z pěti tahů perem a používat u toho termíny jako "vyváženost kompozice", "volba skladby barev" či "práce se světlem"... Kde nic není, ani smrt nebere.

Smetiprach
07. 04. 2008
Dát tip
celkovej dojem mám naprosto nepopsatelnej... musím poslat avízo panu Hufnáglovi, on je hodně na tu přírodní lyriku... P.S.: podobné texty mě vedou k úvaze... dá se něco takového "hluboce kritizovat"? a pokud ano, jak???

Řízek
07. 04. 2008
Dát tip
některý verše (rýmy) sou takový "vynucený", celkovej dojem mám docela dobrej,...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru