Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMona II
Ty nejsi skrytá ve tmě
To moje duše byla černá
Tak neboj se a veď mě
A skoro je už z Tebe žena
Jsi andílek a démon
A očima mě trochu spoutáváš
Proč na tváři máš slzy
Nic není, nikdo neumírá
Jen něco mě dnes mrzí
Však víc se pro nás otevírá
Jsi šelma, noční dravec
A přitom dětskou něhu v sobě máš
Nenabídnu Ti sliby
Hrst perel ani peří z páva
A znova se mi líbíš
A znova ráno voní káva
A znova budu mlčet
Jak mlčí ten, kdo chtěl by nejvíc říct
Já vím, že zas se vrátím
A vím, že bude tam i ona
Zatím ji možná ztratím
Má nebezpečně krásná Mona
Co zaklela mě do tmy
A kromě ní už není tady nic…
Řekl bych dost dobrý. Možná i lepší, akorát ty rýmy obsloku ti nevycházejí na stejnej počet slabik, což trochu ruší.