Dlouhá noc

Dlouhá noc. Dlouhá je noc, vleče se jak smutek a kde je skutek zas nám, kudy utek? Noc je dlouhá a hluboká tma jak bolest v duši,když začíná. Nedá se to chytit,vzít a zahodit, nedá se to přehlédnout a ani pochopit. Je to moc silné ,co s tím dělat mám, mám se za to stydět, či to křičet mám? Nemám sílu na nic, ani vzdor,ani křik jen před okem to dělá blik,blik,blik. Chvíli je člověku trochu líp,do smíchu a život mu do cesty dá nějakou nadílku. Někdo ho spraží,srovná mu hřbet, jen ať se nesměje,vykmitni,jeď!!! Cítím jak srdce, puklo mi a řinou se z něj slzy, ať už herdek umru a ať je to brzy. Takové trápení , na vše být stále sám, kam já svou starost asi právě dám. S úlevou píši pár smutných řádek že srdce mě bolí a svět je plný hádek. Lidé si neřeknou pravdu z oka do oka, proto ani láska dnes, není tak hluboká. Všechno je povrchní,řeší se za zády a člověk má pocit,že pere se s hady.