Příběh o lásce,cti ,věrnosti a rozhodnosti.
Sražená lidskost na zemi leží, nějaký šílenec potichu běží. Nese si v náručí lásku a čest věrnost a rozhodnost,ta tam též jest. Jak běžel a spěchal,nevšiml si lidskosti jak na zemi v tratolišti krve bezmocně leží. Nehleděl na cestu,zakopl. Na zem letí láska,ta křehoučká páska. za ní čest a věrnost,druhé pokolení.Rozhodnost jak by smet,rozpadla se na dva kusy a člověk tu bezradně nad nimi klečí.Slzy mu tečou, pláče jak dítě,co vše se rozbilo,nikdy nespravíte. Nešťastný člověk po světě,vše co se rozbilo hledá a zkoumá.U cesty leží,do strouhy pad,rozbitá láska byla jeho kat.Čest byla sekera,věrnost ruka katova. Rozhodnost špalkem a byla tak krutá.Popravištěm byl sám život a ty když jsi smutný ven nikdy nechoď. Dívej se z okna,lidé tě pobaví,stačí se dívat chvíli jen z povzdálí.A až ti bude trošičku líp,jdi mezi lidi, ať neni ti hůř a je ti líp.