Pravdivá lež

 Stojíš vsedě a říkáš nic. V noci, když svítí slunce pláčeš beze slz. Prší. Kapky kapou vzhůru k nebi a ty si hraješ na nikoho. Mrkáš na mě otevřeným okem a květ růže zčervenal. Ulomil se trn, který se píchl o tvůj prst. Růže usnula a z trnu ukápla na zem kapka krve. Udělala v ní díru beze dna. Na dně díry bezedné zastínil lesk soli sladké moře. Strom bez kmene a bez větví odráží svůj stín ve slunečním svitu měsíce. Země zapadla za obzor a na Slunci je tma. Jen jeden paprsek beze světla svítí na měsíc, kde živá voda umírá a smrt se probouzí. Den bez svítání, noc bez tmy. Neutop se!