Povinnosti majitele psa a jiných domácích zvířat

Představte si život v obklopení několika zvířat. Na každé z nich musíte mluvit, ke každému si vytvoříte osobní vztah. Když jim nedáte, co chtějí, už na vás padají stížnosti a výčitky.

Potichu a po špičkách jsem lehce kráčela kolem koše našeho psa. Pes ležel uvnitř a vyplňoval celou jeho plochu.
- Nezapomenu, jednou si vzpomenu a koupím ti nový, větší koš, Bertíku, pomyslela jsem si. I přes neslyšnost, o kterou jsem se pokoušela, se pes vzbudil a hleděl na mě věrnýma psíma očima.
- Já vím, Bertíku, zase jsem to nestihla. Nebyla jsem totiž s Bertíkem dnes na procházce.
- Zítra, určitě zítra, slibovala jsem. Asi mi už stejně nevěřil. Z pytlíku jsem nasypala do misky granulky. To už se počet očí na mě hledících zdvojnásobil. Za oknem seděly kočky. Stejně jako zajíci před svou smrtí hypnotizují světla aut, kočky nyní hypnotizovali mě a snažily se stůj co stůj dostat z mrazivé noci ke mě do teplého domova. také jistě měly zálusk na Bertíkovy granule. Do druhé misky jsem natočila čistou vodu.
- Mrchy, určitě byste chtěli všechno Bertíkovi sežrat. Myšky vám vylézají z děr přímo do tlam a vy tady loudíte. Fuj! Ani toto mé prohlášení je neodradilo, naopak začaly šíleně vít, mňaukat a kdyby mohly, určitě by na mě křičely ty nejsprostší nadávky. 
Bertík na mě zamilovaně hleděl a v tu chvíli mi bylo hned lépe. Odpustil, jistě mi odpustil.
- Zítra Bertíku začneme spolu nový život. Prohlásila jsem, a snad jsem tomu i sama věřila.

---