Národy by byly nahé bez knih

Uf, tak přítel bude jistě potěšen věnováním, leč úvaha sama je taková divná. Co bychom dělali, kdyby nebylo knih? To, co nevzdělaní lidé (kterých byla vždy naprostá většina) posledních deset tisíc let. To své, informace by se předávaly ústně, každý mistr by měl svého tovaryše a hlavně, každý výrobek by byl originál. "kdo by zaznamenal tradice" Lidé ve své paměti. Bylo by to horší než mít učebnice dějepisu? Nemyslím, dějiny píšou vítězové a téměř na každý historický "fakt" existuje opačný názor, který však byl včas umlčen. "Je vůbec možné býti moudrým a vzdělaným člověkem avšak nemíti knihy?" Moudrým určitě, to nemá s knihami co dělat. Vzdělaným též, viz antické Řecko. Tehdejší vzdělanci imho nebyli vzdělaní proto, že měli knihy, ale psali knihy, protože byli vzdělaní, přišli s něčím, co jim přišlo vhodné uchovat pro budoucnost. "je jasné, že by se pro nové generace zachovaly naprosto zkresleny" A můžeš toto tvrzení něčím podpořit, je-li to "jasné"? Jsou informace nutné k tomu, aby něco fungovalo. Jedny z relativně prvních informací byly o tom, jak z vhodných šutrů kolem udělat železnou zbraň. Myslíš, že tento postup byl někde napsán a tak se předával? Dle tvého tvrzení by se taková informace předala nové generaci zkreslená a ta by zřejmě místo železa musela dostat jen jiný kus šutru. "Fungovaly by přístroje sestavené podle „starého“ návodu ještě správně, kdyby každá předešlá generace neúmyslně vynechala nebo pozměnila kousek myšlenky?" Ano, fungovaly, dokud by se něco nerozbilo. Potom by buď někdo přišel na to, jak to opravit (třeba mu o tom vyprávěl děda a mladý klučina je šikovný a umí používat mozek), nebo by to fungovat přestalo, záleželo by na tom, zda by to byla natolik důležitá věc, že by někomu ze starších stálo za to vyvětlit princip jejího fungování mladším. Opět, spousta vynálezů fungovala poměrně dlouho bez toho, aby k nim byly manuály "??? - technická dokumentace", "Začínáme s ???", "??? pro pokročilé" apod. "Kniha nám pomáhala zachovat národ, a to především v krizích dějin." Nejsem historik, ale mám za to, že je to právě lidová slovesnost, co zachovává jazyk a národní identitu. Pokud by být Čechem znamenalo jen to, že máme dostatek českýcgh knih, bylo by to trochu málo. "Národy neznající písmo se v takto těžkých obdobích ztrácely v propadlištích dějin a už jim nebylo pomoci." Aha, odtud čerpáš podporu. Hmm, nebylo to náhodou proto, že znalost písma je značná taktická výhoda v boji? A že národy, které si písmo vytvořily, tak udělaly proto, že již byly příliš velké na to, aby to zvládly rozumně bez písma? A ty národy neznající písmo, nebyly to izolované malé skupiny lidí? Pokud máš příklad malého národa s písmem, který si porobil několikrát větší skupinu lidí (která sebe samu vnímala jako národ) bez písma, rád se nechám poučit. "Ne nadarmo se všechny moci chtivé osoby a okupanti vždy snažili o ovládnutí literatury,novin a ostatních sdělovacích prostředků." Uf, nepochybuju, že ovládnutí masových sdělovacích prostředků je účinná vojenská strategie, tedy v případě, že tato média mají moc zasáhnout dostatečný okruh lidí. Pochybuju ale o tom, že první, co udělali křižáci po vstupu do Jeruzaléma, bylo, že s pochodní v ruce hledali knihovnu a všechny muslimské knihy v ní. "cenzurovali texty a odstraňovali vše, co by lidem mohlo dat byť jen nepatrnou jiskřičku naděje ve smírný konec" Ale ne, to dělali, aby potlačili jakýkoliv pokus o vzpouru v zárodku. Stejně jako popravili každého, kdo na náměstí vykřiknul, že okupace je špatná. Ne nevědomost je cesta do temnoty, ale nejednotnost je cesta k otroctví. "Myslím si, že veškeré metody Hitlera či Stalina a jiných diktátorů světa byli a jsou v podstatě stejné. Všichni sledovali a sledují stejný cíl." Ano, vládnout co největšímu počtu lidí a zdrojů. "Chtěli a chtějí vymazat vědomí národa, spojit kultury svého lidu a toho, kterého si i násilně chtěli a chtějí připojit na svou stranu" Ale to je přece jenom prostředek, ne cíl. Když máš stádo, které jde jedním směrem, potřebuješ méně psů než v případě, kdy máš houfy ovcí a každý jde jiným směrem. Ano i dnes lze na mnoha místech světa pozorovat snahu o potlačení národní identity minoritních skupin, leč nemyslím, že tato snaha je sama sobě cílem. Jde o zdroje, o to, že minorita chce autonomii, zvláštní zacházení, jde o letitou nenávist či závist, jde o to, že lidé potřebují nepřítele, potřebují se vnitřně semknout vydefinováním se vůči okolí. "Osvobodila nás a další svobodomyslné národy." To si opravdu myslíš, že nás osvobodily knihy? Jako český národ? Opravdu nejsem historik, ale nepřijde mi, že bychom kdy byli opravdu svobodní a už vůbec si nemyslím, že je dnešní stav "naší zásluhou" a že za to může literatura, jak by mohla v půlce devatenáctého století pomoci udržet národní identitu kniha, kterou si bylo schopno přečíst mizivé procento lidí. Ano, mohl jim ji přečíst někdo jiný, leč tomuto člověku museli lidé rozumět a primárním pojítkem tu pro mě je jazyk, kterým lidé na venkově mluvili (ač učenci ve městech mluvili a hlavně psali německy, případně latinsky). "bez knihy bychom byli opravdu nazí." Snažím se do této metafory proniknout, ale pořád mi nějak nesedí.