Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pú zasahuje aneb Medvědí služba

27. 04. 2008
5
16
2020

Z cyklu "O zvířátkách na asfaltce"

            Jednou, bylo to takhle zjara, jsem se v noci vracela z tahu. Přiotrávená absintem se motala zahrádkářskou kolonií, byla tma a zima, ale vzduch už voněl přicházejícím jarem.

            Ploužila jsem se kolem spoře osvícené silnice a abych si příliš nekomplikovala život, koukala jsem jenom do země a snažila se jít při krajnici.

            Najednou jsem uviděla pod sebou nějakou pohybující se věc. Sklonila jsem se, zaostřila zrak a zřela, že se mi pod nohama kroutí obrovská, šedá ropucha. Zřejmě se zrovna probudila se zimního spánku a chystala se přejít silnici vstříc rybníku a následným sexuálním radovánkám.

            Chvíli jsem ji pozorovala a potácela se kolem ní. Pak mě napadlo, že pobývat v blízkosti silnice je pro ropuchu přece velice nebezpečné – mohlo by ji něco přejet! Široko daleko sice nebylo ani živáčka, ale náhoda je blbec. A tak jsem se rozhodla vzít její život do svých rukou, připotácela se ke křoví, urvala klacík (ropuchy jsou jedovaté) a jala se jí popohánět přes silnici.

            Ropucha byla ztuhlá a moc se jí nechtělo. A když už se jí chtělo, pohybovala se strašně pomalu a většinou zcela mimo mnou naznačovanou přímku.

            Dostrkala jsem ji skoro až do poloviny silnice. Trvalo to dvacet minut. Pak mě to už fakt přestalo bavit (ona byla opravdu děsně lenivá). Nikde nikdo, tma a ticho… řekla jsem jí:

            „Tak, pomohla jsem ti dost, to už dojdeš.“

            Odpotácela jsem se zpátky ke krajnici a šla dál. Urazila jsem asi dvacet metrů, když v tom uslyšela povědomý zvuk – ze zatáčky se vyřítilo auto a stovkou si to zamířilo přímo na nebohou žábu.

            Ten zvuk byl neopakovatelný a nenapodobitelný, ropucha se rozprskla po silnici a já stála o dvacet metrů dál, oněmělá a šokovaná.

            Další auto už nejelo a já se dostala v pořádku domů.

 

            A jaká je pointa? I když si někdy myslíte, že někomu pomůžete, věřte mi, že si to – sakra – můžete myslet jenom vy.

 

            A proto, prosím vás, nikdy neberte cizí životy do svých rukou.

 

 


16 názorů

haha, díky! ;-) Hned se cítím líp! :o)

parchant
14. 05. 2008
Dát tip
zajímavá story..co ještě tak děláváš cestou domů ? myslim že de o ten záměr pomoct, určitě byla nemocná a jenom by se trápila, tak jsi jí pomohla do ropušího nebe ..:D

Mně se to líbí. Hned ze startu mě zaujal ten absint a pak jsem to dočetl na jeden nádech. Je mi trochu líto té ropuchy, která neměla zřejmě svůj den. Jinač na tom zavěrečném ponaučení asi taky něco bude.*

Mně se to líbí. Hned ze startu mě zaujal ten absint a pak jsem to dočetl na jeden nádech. Je mi trochu líto té ropuchy, která neměla zřejmě svůj den. Jinač na tom zavěrečném ponaučení asi taky něco bude.*

Ahoj Lollo2, díky za zastavení se a za názor! :-)

Lollo2
04. 05. 2008
Dát tip
Soulasim s Kokroucem, chtelo by to predelat zaver, pouceni. Mozna si s tim vic vyhrat. Jinac asi to neni ani bajka, ani uplne fejeton, ale pri trose predelavek by z toho fejeton byl. tip davam jako povzbuzeni do dalsi tvorby:-)

Nicollette
28. 04. 2008
Dát tip
mně se to líbí :o))) krásně ses poučila a mě pobavila :))) * * *

papouch
28. 04. 2008
Dát tip
ale my s tím nezačali, my néééé! :-))

Prosím vás, vy s tím Púem... nechte už toho! :-)

papouch
28. 04. 2008
Dát tip
taky jsem se nechal nalákat na Púa.. ..a ona z toho je žába /

j_i_r_i_k
28. 04. 2008
Dát tip
Kam by se dalo nacpat? No, možná by to sneslo i Vážně míněná próza - drama. :) Další ne až tak vkusný nápad by byl do úvah. A když člověk neví, vždy je tu kategorie Ostatní nezařaditelné. :) Ale já přece netvrdím, že u medvídka Pú je moralizující závěr, ale u tohoto dílka, viz poslední věta, ta mi přijde děsivě absolutní (a též v kontrastu s přechozím navozuje pocit bajky s poučením). A možná mi to dílko vadí hlavně v tom, že jsem z něj tu nadsázku nevycítil. :)

j_i_r_i_k: díky za fejetonické povídání :-) chápu mírné nedostatky mého "díla" co se týče zařazení do skupiny "fejeton". Nicméně kam jinam by se dalo nacpat? Dle mého názoru tam je i nadsázka, i rozebraný určitý "problém", snad i - když ne přinutí - tak alespoň lehce ponoukne k zamyšlení, takže... A ten težce moralizující záběr (kde ho, u medvídka Pú, vidíš??) No ale co člověk to názor ;-)

j_i_r_i_k
27. 04. 2008
Dát tip
Nemám svoji definici fejetonu, snad jen "fejeton je to, co publikuje Vaud v kategorii fejeton". :) Tedy s nadsázkou rozebraný "problém", něco, co člověka určitě pobaví (nenásilnou formou) a třeba i donutí k zamyšlení´, kde autor vychází ze své zkušenosti, přehání a zobecňuje s licencí poety. A určitě k fejetonu nepatří těžce moralizující závěr. A medvídek jako medvídek? No, možná, ovšem medvídek Pú je prostě Medvěd s velkým M, studnice prostého vědění... Ovšem máš pravdu, že je schopen poskytnout medvědí službu, to nemůžu popřít. :)

Kokrouč: to je pravda, to mne nenapadlo! :-) Díky za názor a za návštěvu. j_i_r_i_k: medvídek jako medvídek, má to avizovat onu "medvědí službu". Mohu tedy poprosit o tvoji definici fejetonu? (bez ironie) Bajka? Jaká Bajka? :-) Každopádně díky za názor a za návštěvu! :-)

j_i_r_i_k
27. 04. 2008
Dát tip
Ach jo. :( Medvídka Pú miluju a on je jenom v názvu. Mám rád fejetony a zařazením tohoto dílka mezi ně se snažíš rozšířit jejich definici někam kdo ví kam. I bajky mám moc rád, ale ty s trefným poučením a pokud možno vtipné. Prostě ach jo, příběh o tom, jak jsi našla ropuchu u silnice, dostrkala ji na dělicí čáru a šla dál s ideou, žes jí tím pomohla... takhle ne.

Kokrouč
27. 04. 2008
Dát tip
pěkná bajka, ale poučení bych formuloval jinak. něco ve smyslu že pomoci polovičatě může být horší než nepomoci vůbec

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru