Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa křídlech andělů
30. 04. 2008
0
1
490
Autor
Sindarela
Vstávej, vždyť nejsi pouhý sen,
to se jen probudil nový den,
který mi dal tebe, na křídlech andělů,
ten nejkrásnější dar z nebe.
Když slunce padá,
posledními paprsky ti na tvář sahá,
strach mě zžírá ze všech stran,
že zítra budu bez tebe, má lásko, jen já sám.
Ale když se probudím,
zas jen ve snu se zmítám,
pak ale tvou tvář pohladím,
jsi skutečná, tak rád tě líbám.
Do tvých očí jsem se zahleděl,
a sám sobě si říkám,
jaký sobec k tobě jsem,
když tě držím v kleci každý den.
Svobodu ti nabízím, ale ty neletíš,
sama o křídla se připravíš,
jen něžně proneseš, kam bych letěla,
na nebi bez tebe
i mezi anděly bych zemřela.
Nebe mi dalo tebe, dárek tvého lidu,
který tě přinesl ke mně
na křídlech andělů.
to se jen probudil nový den,
který mi dal tebe, na křídlech andělů,
ten nejkrásnější dar z nebe.
Když slunce padá,
posledními paprsky ti na tvář sahá,
strach mě zžírá ze všech stran,
že zítra budu bez tebe, má lásko, jen já sám.
Ale když se probudím,
zas jen ve snu se zmítám,
pak ale tvou tvář pohladím,
jsi skutečná, tak rád tě líbám.
Do tvých očí jsem se zahleděl,
a sám sobě si říkám,
jaký sobec k tobě jsem,
když tě držím v kleci každý den.
Svobodu ti nabízím, ale ty neletíš,
sama o křídla se připravíš,
jen něžně proneseš, kam bych letěla,
na nebi bez tebe
i mezi anděly bych zemřela.
Nebe mi dalo tebe, dárek tvého lidu,
který tě přinesl ke mně
na křídlech andělů.