Střemhlav

Střemhlavý let ve kterém není

než chvění pocitů a vjemů z éteru

odrážející se od vlastního tichého nitra

jenž proměnilo snahu vše zachytit v paměti,

za přijímání volného pádu v útroby boží zahrady.

Nezbývá času na trhání sladkých či trpkých plodů

v korunách lidského stromu,

neboť  vnímané obrysy země ze které všechny stromy vyrůstají

vydají za všechny plody jenž cestou  nestačím ochutnat v mysli

a zůstanou  plně prožit pro zahradu samotnou.