Pomůžete mi??

dej mu číslo, že ti může zavolat kdykoliv a že ho podržíš. netlač na pilu. a nedělej na něj smutný voči, jako že rozumíš... nerozumíš. on to ví a pozná. a ty asi taky.

hele sorry, to už je asi trochu pozdě ---

A proč ho nechceš nechat samotného? Myslíš si že on neví, co je pro něho dobré? Ach ta pýcha....

myslím, že už je to lepší.....čas

Kup mu knizku Richard Bach - Illusions Here is a test to find wheather yur mission on earth is finished: If you're alive, it isn't.

Smutek se nesmi potlacovat. Musi si to odsmutnit cele. Jestli ho nekdo bude nasilim od jeho smutku izolovat, tak je to hovno kamarad. Dulezite je co pomuze jemu a ne to, co bys chtela delat ty. Jestli mu chces pomoct, nechej ho at si ten smutek prozije az do dna. Jestli mu to nedovolis, bude se bezduvodne vracet pozdeji.

Když člověk ztratí někoho koho miluje, je to příšerný pocit. Je to pocit ztráty cíle, ztráty smyslu, ztráty soudnosti. Kdo si někdy něco takového prožil ví o čem mluvím. Co dělat? Ihned skoro nic. Ono se také dost dobře nic dělat nedá. Když se stane něco takového, v tu chvíli zní všechna vyřčená slova jako prosté fráze někoho, kdo vůbec nechápe o co jde a to platí i v případě, že by stokrát chápal a věděl. Je potřeba být. Být k dispozici. Občas potěšit SMS.(například). SMS o ničem. Prostě dáním zájmu na jevo. Je to navíc strašlivě individuální, jednomu člověku spíš pomůže zájem, jinému zase naopak spíš klid a samota. Těžko dát univerzální recept. Už tím, že se staráš, dáváš najevo své neobyčejné přátelství a lásku. To je hodnota, která byť se to nezdá, je hodně vidět. Tvůj přítel si jí jistě všimne a pomůže mu, ať uděláš cokoli...

:c)) Přátelé nejvíce nám pomohou - ti opravdoví - tím že prostě jsou... "Máš-li dobrého přítele, máš víc než on"

No tak to je každýho věc, jak to vyřeší. Každej je jinej, takže ten člověk musí vědět sám, co asi teď potřebuje. Já například bych se zavřela doma s vínem nebo tak něco a kdyby tam chtěl někdo být, tak by nesměl mluvit. Tak. No a nepřipadá mi, že bych se tím k něčemu snižovala.

FLO: To je názor:-) Katerina: Myslíš?! Jenže někdy je dnem deprese právě smrt!

stručně.: Nechat být, ale dát jemně najevo, že jsi nablízku a že může kdykoliv přijít. Dřív či později svoji slupku opustí a bude hledat ruku vlídnou a pomocnou. Chce to čas, nic jiného nepomůže tak jako čas. V žádném případě se nevnucovat, ani "nenásilně", pokud chce být sám, musí být sám. Alespoň v této první fázi. Jen pokud by se jeho stav viditelně zhoršoval a nebo trvalo to podezřele dlouho (to je relativní, někdy i půl roku je málo), obrátit se na odborníka. Pozor na chlast, pomůže na krátkou dobu, pak je to ale horší a hlubší, navíc ve stavu takovéto deprese opilý člověk vyvádí věci, které by normálně opilý nedělal. Stejnětak jakýkoliv prášky. Doporučuju vyvarovat se braní jakýchkoliv prášků. Jizva v duši zůstane tak jako tak, ale ve většině případů u lidí, kterí se dostanou z takto hluboké krize vlastními silami zafunguje později něco jako hrdost a prohloubí se sebevědomí. Je to blbý slovo - člověk se zocelí. Do dalšího života je pak vybaven silnějším štítem proti krizím... Naopak ti, kdož užívali tumící léky, antideprsiva a tak, hrozí recese při jakémkoliv menším životním problému. Sakra to jsem se zase rozkecal. Zkus se třeba zeptat Břízy, to je machr v oboru...

papouch: to je slovo do pranice. Asi bych se nad sebou měla zamyslet :o). Ne, vážně. Něco na tom bude.

To FLO: ja tim snizovanim jsem myslela, ze by se nikdy nesnizil k tomu, se nejak silene opit....stejne by mu to nepomohlo.... a dekuji za nazory...

No mně je to jedno. Psycholog nejsem, ale já to tak aspoň dělám. Zase si musíš uvědomit, že ten člověk není invalida, ale nejspíš v depresi. Takže ho můžeš třeba opít. Pomáhá to na stopro. Vlastní zkušenosti, věř mi.

Hm, no... já bych ho o samotě rozhodně nenechal, poněvadž to je t nejhorší co může člověk zažít - samotu a on se teď víc než kdykoliv musí cítit sám... tak mu nějak naznač, že tomu tak není! NECH HO BEJT????!!!!!! Ostatní Vás nechají bejt... obrátí se zády... ale přítel tohle nikdy neudělá!!!!!!!!!!!!!!!!!! FLO: Pokud mám depresi a opiju se - je známo, že alkohol zesiluje danou náladu...

Depresi je treba zazit az do dna a poradne, jenom potom to muze opravdu prejit... (Deltex)

no....necham ho byt, ale budu mu davat vedet, ze tu stale jsem... on nechce nikoho videt...pomaha mu to vic, nez kdyby kdokoliv byl s nim...na to jsem prisla... opit ho? nepije...k tomu by se nikdy nesnizil...opit se...neobracim se k nemu zady a on to vi... a to je dulezity...diky za rady...uz vim co a jak...ale pomohl mi k tomu on...ale i tak diky...papa

to Flo : raději se neptej, jak se má......co by Ti na to mohl odpovědět ? Dobře se mít nebude hodně dlouho a tahle otázka je podle mě příliš zraňující v takové situaci.....

Šťovíku,někdy se toho dělat moct nedá.....

Evo.. nech ho na pokoji.. musi se z toho dostat SAM..

stoviku, ja opravdu nevim :-( jsou chvile, kdy clovek opravdu potrebuje byt sam...prozit si svou bolest.. nekdy zase potrebuje ticheho spolecnika, ktery by mu trpelive naslouchal..a nekdy fyzicky kontakt a slova podpory...nejsem natolik moudra, abych ti rekla, co delat.. snad jen: asi bych zkusila ujistit ho,opakovane, ale nevtirave, ze jsi tady, kdykoliv bude potrebovat...vyslechnout ho, vyjadrit porozumeni pro jeho bolest...a nepresvedcovat ho, at presta e truchlit, protoze i bolest se musi odzit...ale nevim, na kiolik je moje rada dobra

ale je to muj nejvetsi pritel....nemuzu preci jen tak sedet a nic nedelat..jen cekat... :(

Myrindo...to se mi zda rozumne..diky moc...

Já nevím, ale myslím, že by určitě neměl být sám! To je to nejhorší, držet to v sobě a sám si namlouvat, že chce být sám, a přitom to může být úplně jinak. Myslím, že potřebuje někoho, komu by se mohl vybrečet na rameni. Bude trvat určitě dlouho, než se z toho dostane, ale když bude vědět, že má kolem sebe fajn lidi, kteří mu kdykoliv pomůžou, nebude muset nést tak těžký kříž!

nechej ho bejt, on si rozumi nejlip, telo v tele vi co telo potrebuje ! Vzij se , ze ON JSI TY - TY By JSI touzila v JEHO situaci asi po cem ? Cikani pri narozeni placou pri pohrbu tanci a smeji se ! Vis kdy se smeji treba jaaaaaaa? Kdyz hrozne zurim ..*.. :-))((-: .*.. Asi staci, kdyz vi jak to boli taky TEBE ... Kdyby neco potreboval, VI - ze JSI * ( zena s vekyyyyyyyyym Ž ) *

Myslím, že je lepší ho nechat o samotě - až bude chtít s někým mluvit sám se ozve - vím to z vlastní zkušenosti. Máš pravdu v tom, že nikdo neví, jak mu je. Stačí naznačit, že tu někdo je, a být až někoho bude potřebovat. Víš?

Rozhodně bych ho nechala o samotě, protože jeho bolest nemůžeš sdílet, i kdybys stokrát chtěl, to prostě nejde. Nevím jak jsou na tom ostatní, ale já se vždycky cítím trochu hloupě, když se mi někdo svěří s tím, že mu někdo zemřel - nevím, co na to říct, i když mi to samozřejmě je líto, ale nemohu nést jeho bolest s ním, prostě to nejde. A myslím si, že pokud jste opravdu dobří přátelé, najde si tě, až tě bude potřebovat...

dej mu čas (ne mnoho, ne málo), aby ze sebe odplavil ten žal, hořkost, bolest, ... zcela sám ..... jen mu dej najevo že jsi tu pro něj kdykoli, stále ... možná teď vážně potřebuje trochu samoty, aby pak mohl přijmout přítomnost lidí, kteří mu vždy budou i jen svou přítomností připomínat ztracenou blízkou bytost ... a - pokud sám nezačne - nevtírej se příliš snahou rozebrat ho rádoby hojícíma řečičkama ... třeba se nakonec z toho vypovídá sám ... nebo taky ne ... každý jsme jiný, každý jsme osobnost ... určitě bude rád, když bude vědět, že má stále v tobě blízkou přítelkyni, za kterou může přijít - kdykoli ... držím mu i tobě palce, aby to brzy přebolelo. Ztráta blízkého člověka je vždycky hrozná, příliš dobře to vím ...

Nemůžeš udělat ani říct nic, co by mu pomohlo...... Na tuhle bolest je sám, je to jeho ztráta.... Až uplyne určitý čas, který je u každého jinak dlouhý, buď mu přítelem. teď mu jen můžeš dát najevo, že jsi tu pro něj, až Tě bude potřebovat a z dálky ho hlídat,....

Připojuji se k většině lidí, co tu řekli, že se z toho musí dostat sám a ty mu jen buď přítelem a vrbou až si o to sám řekne. Když jsem nějaký velký smutek prožívala já, tak jsem to potřebovala ze sebe vybrečet a vykřičet, a u toho jsem potřebovala být sama. Nech mu čas, vždyť se to stalo teprve včera! Vyrovnat se s tím musí sám, s tím nic nenaděláš.

Nejspíš mu bude jedno, jestli s ním budeš nebo ne, protože v takové chvíli si člověk připadá sám i kdyby byl mezi dvaceti lidma. Takže asi bude nejlepší občas mu zavolat a zeptat se, jak se má a to je tak celý, co můžeš dělat.

děkuji Vám..nechám ho být...už ho nechám být a počkám....

To je fakt, ja jsem vzdycky v takovych chvilich byla radsi sama, ostatni mi vice mene lezli na nervy....