SODOMA

Nejnovější básnička, vzniknuvší při jedný nudný hodině dějepisu...

Nevinně bílé obláčky
propíchnuté továrním komínem
jak obřím pyjem
tvůj klín
visí nad městem
mým městem plným hříchu
Sodomou
kde si připadám jak Lot
obklíčený zvířecími pudy
přesně do večera, kdy zapadající slunce
zbarví čistou bělost tvého klína
krví soumraku
což asi nevydržím
a nechám se roztrhat
surovým davem
tlupou zlodějů, kuplířů, lichvářů
    a falešných kněží
jenom mi bude líto
že jsem tě neochránil
před neutuchajícím chtíčem opilch starců
kteří tě ve jménu svobody, mládí
    a nové doby
nejspíš usouloží k smrti

já už v té době
budu roznášen po kusech městem
a moje srdce
už pro tebe nepotluče
už nepotluče
pro nikoho!
bude tiše vysychat na slunci
které vysvitne
mezi nevinně bílými obláčky
propíchnutými továrním komínem
jak obřím pyjem
tvůj klín.

---