Čurání do řeky

Taky sis všiml, že výbory z milostné poesie
míjíš v knihkupectvích se stejným chladem
jako bulvární bestsellery?

Co se to s námi stalo?

HAPPY END V těch nejlepších chvílích si říkám: tak a teď už můžu klidně umřít, nějak rychle, abych si bolestí při umírání nepokazil tu čistou radost ze života. A obvykle mám pravdu. Jenom jestli příště najdu odvahu skočit samým štestím pod vlak Ireno NA CO MYSLÍM (Kéž by) Myslím na lásku, přátelství na děti na červenožlutý požár v korunách stromů na konci října na bolest mých zubů a na vesmír. Všechno ostatní je ... škoda slov ... Všichni si myslí, že právě oni zamilovaní romantici zhrzení milenci profesoři literatury uznávaní autoři bohémové se šálou protože kdo jiný už a přece i oni vlastně jen párkrát za život tak vzácná je to květina Máš-li pocit, že jsi nepromarnil čas, v němž jsi napsal báseň, je to dobře. Má-li pocit, že nepromarnil čas, ten kdo četl, co jsi napsal, je to poesie. NÁHODNÉ SETKÁNÍ Napiš mi něco, ale neptej se mě na jméno, jen tak, něco nahého, bez pouťových cingrlátek civilizace (a) rozumu, něco co jsi ty, tam hluboko, který ve dne spíš a v noci o sobe nevíš a já ti dám všechno co mám a do smrti tě neopustím. Amen.

---