7.Black v ženském provedení

S výkřikem se probudím. Posadím se a, podívám se na budík, jsou tři hodiny. Zvednu se z postele, nasadím si papuče a sejdu dolů, do společenky.

 

Zastavím se, v křesle někdo sedí. Dělám, že jsem si nevšimla a sednu si do křesla u krbu.

"Jasmine?"zeptá se někdo.

Ten hlas je mi povědomý. Bude to někdo z Nebelvíru, možná i Poberta. Mám to! Je to Remus!

"Ano?"

"Proč tu sedíš?"zeptá se mě.

"Noční můra."vysvětlím mu.

"Co se Ti zdálo?"vyzvídá.

 

Začnu mu vyprávět svůj sen.

Po chvilce ho dovyprávím a zeptám se Remuse: "Nevíš jak zjistit jestli je Smrťák?"

"Veritasérum nebo Sirius."odpoví mi s ledovým klidem.

"Co? Black? Od toho si nenechám pomoct ani za milion galeonů!"vyjeknu.

 

"Ale ne! Myslím chovat se jako Sirius. Potom Ti odpoví na všechno a nemusíš používat veritasérum."vysvětlí mi.

"Chovat se jako Black? Tím myslíš, že se mám chovat jak dement? Ber ohledy na to, že jsem víla a taky, že jsem Malfoyová."urazím se.

"To jsem nemyslel. Myslím tím mít každý týden jiného kluka. S Malfoyem se nebudeš stýkat a po několika týdnech to nevydrží, přileze za Tebou a bude Tě prosit. Ty s ním začneš chodit, pokud Ti řekne pravdu."dopodrobna mi vysvětlí plán.

"OK,"přikývnu, "začnu hned zítra."zvednu se a jdu zpět do ložnice.

 

****

 

"Lily, vstávej!"zatřepu s Lil.

"Petunie, polib mi!"zamumlá a otočí se na druhý bok.

"Petunie? Ta koňská držka? Teď jsem se urazila, kámoško. Za trest Tě nechám spát."

Zavřu oči, vlasy se změní z bílých na hnědé. Vezmu si hábit a zkrátím si sukni o třicet centimetrů, takže teď má jen dvacet.

 

****

 

"Ehm, ehm."odkašlu si.

"Kohopak to tu máme? Není to sama Jasmine Minie Eleanor Malfoyová?"

"Siriusi, jen tak pro informaci jmenuji se Jasmine Nicole Minette Elion Malfoyová."

"Aha. A proč jsi tady?"blbě se mě zeptá.

"Kvůli tomu, aby mi Lucius řekl, jestli je Smrťák."místo toho řeknu: "No, já si to rozmyslela, budu s Tebou chodit."

 

"Shodí z klína nějakou slípku (nemyslím tím slepici) a nabídne klín mě.

S nechutí místo přijmu.

"Co si dáš?"zeptá se mě a už mě začíná krmit mým oblíbeným ovocem, jahodami.

"Siiusi, pestan! Kyž pestanes dostaes puu."huhlám s plnou pusou.

"Co jsi říkala?"

 

Spolknu sousto a zopakuju mu to, co jsem říkala: "Řekla jsem Siriusi přestaň. Že když přestaneš, dostaneš pusu."

"Cože jsi říkala?"

"Siriusi,"pěním, "řekla jsem, že dostaneš pusu."řeknu a políbím ho.

Black se ochotně zapojí a začne zkoumat mé ústní dutiny. Koutkem oka se podívám na Luciuse, ten vyjeveně kouká, zvedne se a jde přímo k nám.

 

Vytáhne mě na nohy a zařve: "Co to mělo znamenat?"

"Že by, polibek?"

"Mě podvádět nebudeš!"sykne mi do ucha a odchází ze síně.

"Ale kdo říkal, že s Tebou chodim, Luciusku?"křiknu za ním.

Sednu si zpět na Siriův klín a začnu se ládovat jahodami.

Vlepím Siriovi pusu na tvář, zvednu se a běžím na lektvary.

 

****

 

Přiběhnu k učebně lektvarů. Před učebnou postává hlouček nebelvírských a zmijozelských. Blacková se otočí a něco zašeptá Luciusovi.

"Ale, ale není to naše malá coura?"spustí jízlivým tónem Belatrix.

"Nápodobně, Bello."usměju se.

 

Vytáhne hůlku, jsem pohotovější.

"Bello, snad bys neútočila na nejlepší kamarádku Tvé sestry."ušklíbnu se.

"Klidně bych útočila i na Cissu za to, že se baví s krvezrádkyní."

"Musím Tě zklamat, Trix, ale krvezrádkyně prozatím nejsem. Bábinka mě ještě nevydědila."

 

"Crucio!"

"Protego!"

"Sectumsempra!"

Obratně se kletbě vyhnu.

"Blacková, na mě nemáš a tu zakázanou kletbu na Tebe neřeknu, ale ještě jednou se o něco pokusíš tak z Tebe udělám škaredu zostuzující rod Blacků, i když nebyla bys sama. Tvoje matka nevypadá zrovna jak Miss World. Takže, to máš pro příště!"dokončím svůj proslov, otočím se a vrazím přímo do Blacka.

Nahodím oslnivý úsměv a dám mu francouzáka. Koutkem oka sleduju Luciuse a Belatrix kteří pění vzteky. Odtrhnu se od Siriuse a jdu do učebny.

Jakmile vstoupím nebelvírští vstanou a začnou mi tleskat. Někteří dojdou až ke mně a poplácávají mě po zádech.

 

****

 

"Slečno Malfoyová, slečno Blacková, pane Blacku, pane Malfoyi Vy tady zůstanete, potřebuji s Vámi mluvit."promluví na nás, Křikla.

"Ano, pane profesore."prohlásíme sborem a začnem si sklízet věci z lavice.

Křikla se, po chvilce vrátí, a výslech může začít.

"Slečno Malfoyová co znamenala ta výměna názorů v podobě kouzel a kde je slečna Evansová?"

"No, pane profesore, Trix a Luciusovi se nelíbí, že chodím se Siriem. Kde je Lily? Pane profesore, já jí nechala spát, ona vypadala tak sladce víte? Přece bych jí nebudila, když se jí určitě zdálo o Potterovi."vysvětlím mu.

 

"Slečno Blacková ať se to nikdy neopakuje a Vy pane Malfoyi si páru Malfoyová & Black nevšímejte. Jasný? Jasný! A pane Blacku, co znamenala ta pusa?"

"Čistý projev náklonnosti, pane profesore."

"Dobře, pro tentokrát Vám to odpustím, ale projevy náklonnosti projevujte jinde a ne před učebnou lektvarů. Můžete odejít."

 

****

 

Uběhly dva týdny od rozhovoru s Remusem, souboje s Belatrix a týden od rozchodu s Blackem. Od té doby co jsem ho odkopla, mám každý tři dny jinýho kluka. Luciuse to od pohledu pěkně štve.

 

Ve škole jsem získala přezdívku Black v ženském provedení a pověst štětky. Prozatím mi je to jedno, protože přestanu být Black v ženském provedení po uskutečnění plánu. Brzy získám příležitost. Ta příležitost se mi nabídne přesně za hodinu na Křiklově večírku.

 

"Lilyano Evansová, pohni!"křičím na, Lily a mezitím si upravuji krátké koktejlky.

"Ještě vlasy, kabelku a můžem jít."mumlám si.

Zavřu oči a vlasy se mi změní na fialové s růžovým melírem. Vezmu si kabelku a znova zakřičím na, Lily: "Evansová, pohni! Já Tě tady nechám jako před dvěma týdny, ale to jsem Tě nechala spát! Tentokrát Tě zamknu!"

 

"Už jsem!"Lil, vyjde z koupelny a už mě táhne do společenky.

"A s kým vlastně jdeš?"ptá se mě cestou.

"S Remusem. Předpokládám, že Ty jdeš s Jamesem."

Lily, kývne a dál se mnou nezabývá.

 

Sejdu poslední schod a dojdu k Remusovi.

"Ahoj!"pozdravím ho.

"A-ahoj! M-mů-ž-žem?"vykoktá.

Chytnu se ho za ruku a vyrážím směr Křiklův kabinet.

 

****

 

"Ten Křiklan má vkus horší jak moje bábinka a to je co říct."řeknu a zacpu si uši.

Z gramofonu vychází hudba podobná metalu. Vytáhnu z kabelky hůlku a zamumlám krátkou formuli.

 

Gramofon přestane hrát metal, místo metalu začne hrát R&B což je můj oblíbený hudební styl.

"Podrž."podám Removi kabelku a jdu tančit.

 

****

 

Celá vysílená z tance se dobelhám ke stolku, u kterého sedí Lucius. Naštěstí sám.

"Luciusi?"

"Hm?"zeptá se mě chladným hlasem.

"Mám pro Tebe dohodu. Začnu s Tebou chodit, pokud mi pravdivě zodpovíš jednu otázku."

"Dobře. Co je to za otázku?"z jeho hlasu jde cítit radost.

´Moc dlouho se radovat nebude. ´

´Tak mu to neříkej. ´vyvrací mi to mé svědomí.

´A kdy mu to mám podle Tebe říct? ´

´Za dlouho. ´

´Ne! Řeknu mu to teď a teď vypadni! ´ukončím rozmluvu se svým svědomím a položím Luciusovi otázku, která mi nedá spát.

"Luciusi, jsi Smrtijed?"

---