Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKam jdeme
Autor
teddyM.
Na vrcholu blouznění
nás čeká osvícení,
když nekonečné zapomnění
mění se ve vidění.
Znám ty stromy,
které mluví,
znám ta jezera,
která šeptají.
Tajuplná vesnice je prázdná,
lidé ve strachu na cestě.
Poslouchají ticho,
jestli jim nepomůže.
Světlo rozhání tmu,
dívka se do nicoty ptá:
„Mami, kam vlastně jdeme?“
Odpověď nedostává.
Kapky rosy smáčejí jim boty,
malé klacky se lámou.
„Mami, kam vlastně jdeme?“
Odpověď žádná.
Kdo je vede sami neví,
bezdůvodně odchází.
V chatách stále lampy svítí
a vlci je obchází.
„Mami, kam vlastně jdeme?
Kdo to ví? Mami?
Kam vlastně jdeme?
Mami?“
„Znám ty stromy,
které mluví,
znám ta jezera,
která šeptají.“