Učit se plakat

A do celého těla vlévá se závrať a lehkost.

Tvůj šepot a kroky tlučou v dáli do syrovosti země píseň ospalých něžností. Vzpomínky polibků ožívají na mých rtech. Kouř soumračně obtéká pohledy očí - doteky věčností. Zurčení ticha.

Míjí mě lidé, neteční a vzdálení. Odnikud nikam, přicházejí a odcházejí se samozřejmostí zítřejšího rána.
Zastavil jsem se pod vrbou, která jako by zkameněla uprostřed pádu.

Na malou chvíli byl jsem snad vánkem v jejích začarovaných listech.
Na malou chvíli byl jsem snad s tebou.










Poznámka: Vzhledem k úctě k Bondyho trapné poesii musím přiznat, že jsem pod tou vrbou vyšlápl hovno.

---