Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

šílenství

29. 06. 2008
0
0
421
Autor
Mandela
Kdo z vás kdy stál na hranici šílenství? Balancoval mezi tímto světem a tím druhým. Komu z vás se podařilo zakusit trpkých plodů vaší zmučené mysli? Toužili jste někdy skončit tohle bytí a ponořit se tam, kde slovo nemá žádnou cenu? Svírala tahle rozervanost váš rozum a nutila jej upadat do stavů letargie a depresi či naopak bláznivého křiku a zmatku? Ochutnali někdo z vás aspoň lok poháru trpkosti podávaného naším vlastním životem s takovou grácií a přesvěčením, že jste si toho jedu nevšimli dříve než svlažil vaše rty? A litovali jste nakonec? Ano? Myslíte, že všechna díla mají svou inspiraci jen v lásce a porozumnění, štěstí a blahobytu? Bláhové pomyšlení! Hořkost Osudu, ať je v jakékoliv podobě, nám otevírá oči a ukazuje nám realitu ve své pravé podobě stejně tak dobře jako jeho sladký protiklad. Mince má přece dvě strany a z obou se dá vyčíst stejný výsledek- výhra nebo prohra. Záleží na vás, jak se na to díváte. Právě básníci, spisovatelé, budebníci, filozofové...myslíte, že umělec má dobrý život? Jmenujte, prosím jen do toho! víte proč se jim říká umělci? Protože mají dar a ovládají umění pousmát nad tou zvláštní hříčkou, ironií, do které jsme byli na nějaký čas uvrženi a vyjádřit svůj postoj a pocity na kus papíru. Život jim přišel zvláštní a smrt je fascinovala. A říkáte si, jak to že, když jsou umělci tak úžasně moudří, umírají jako staří blázni nebo zbytečně mladí? Položili jste si otázku a sami na ní nevědomky odpověděli. Vědění je bolestivé, srdcervoucí a čím víc vítě, tím víc se vaše duše pokouší zbavit pout. Tak nezbyde než předčasně zemřít, vlastní rukou či milostí Osudu, nebo žít rozervaný dvěma světy do konce pološíleného života. Utrpení i spasení k sobě patří jako noc a den. Chcete den? Noc předchází dnu. Bez noci žádný den nebude. Možná je život strastiplná a útrpná zkouška před spásou. A my budeme tančit za chladných nocí tak dlouho, dokud nepochopíme nutnost protikladů objevujích se doslova ve všem kolem nás, a odměnou nám budou hřejivá náruč ranního rozbřesku, jež nás obejme a ukolébá k očekávanému spánku. Do té doby si musíme občas posvítit lucernou.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru