Otázky bez odpovědí

Psáno z pohledu dítěte,které nechápe svět.Neví,co si má myslet,je zmateno,má strach.Chce slyšet odpovědi na své otázky,ale nedostane je. (opakující se slova jsou schválně,dětské brebentění a nepřemýšlení nad tím,jak mluví.)

Strejdo,a co je pak?Co se stane,když zavřu oči a usnu navěky?Zachrání mně nějaký princ?Budu taky tak bledá jako sněhurka ve skleněné rakvi?Nevíš?Proč krčíš rameny?Strejdo,pověz mi,co se děje,když je člověk mrtvej?Jaký to je pocit,když tě nastrojí do svátečního obleku,který tak moc nenávidíme?

Víš,já taky nemám ráda obleky a sváteční oblečení.Je moc smutné,víš?Povídej mi.Proč lidi umírají?A strejdo,řekni,jaký je to pocit,když ti hrajou písničky?Jakej je to pocit,když se na tebe chodí dívat jako do cirkusu na cvičený opice?A strejdo,jaká je tam dole tma?Sežerou nás mravenci?Nebo tam jsou nějaké víly,které nás odvedou do jiného světa?Strejdo,já mám strach.Já mám moc velkej strach.

Bojím se,víš?Já bych nechtěla být sama v jedný dřevěný bedně.Strejdo,řekni,je tam smutno?Není to lepší tady,na tomhle světě?A jsou potom ti živáci smutní?A nezapomenou na mně?Víš,já bych nechtěla být zapomenutá.Ne,neboj se,nechvějou se mi rty.Chceš medvídka?Já ti dám žlutého,chceš?Strejdo,proč nemluvíš?Chtěla bych tě moc slyšet,víš.Povídej mi,prosím.Jak to vlastně je?

Existuje nebe?Potkám lidi,bloudící v kruhu?Bude si se mnou nějaký pán povídat o životě?A strejdo,jaký je to asi pocit,být mrtvý?Je to jiné,než být živý?A dýcháš?A vdechuješ vzduch?Strejdo,nevíš,jestli se potkáme s umrlýma?Uvidím prababičku a dědu?A strejdo,povíš mi už konečně,jestli budu pořád stejná?A strejdo,víš,já bych moc chtěla vědět,jestli to bolí.Víš,jako umřít.Nebýt.Bolí to?Já bych nechtěla,aby mě to bolelo.

Strejdo,ne,prosím,nenuť mě spinkat.Já se bojím,že bych se potom neprobudila.Jako děda,víš.Spinkal,spinkal a dospinkal.Zkončil sám v dřevěný bedně.Byl vystavenej.Já se chtěla moc podívat,jak mu to sluší,víš,ale oni mě tam nechtěli pustit.Vždyť jsi to viděl,strejdo,držel jsi mne za ruku a plakal jsi.Poprvé jsi přede mnou plakal.

Pamatuješ?Šli jsme za babičkou domů.Všichni byli veselí a já nechápala.Strejdo,proč byli veselí,když děda umřel?To je jako dobře,že umřem?Vzpomínáš jsi,jak jsi utekl?Šel jsi ven a vrátil si se až pozdě v noci.Byl jsi opilej a plakal jsi.Hladil jsi mě po vlasech a říkal,že jsem krásná.Že mě máš moc rád.Že mě budeš hlídat.Říkal jsi,že mě ochráníš před světem,strejdo.Vážně nechceš medvídka?Nebo žížalu?Já vím,ty želé nerad.Řekni něco.Vysvětli mi to.Nemlč.Strejdo,povídej mi.Strejdo,prosím,řekni mi něco.Víš,jak Tě ráda poslouchám.

Já bych moc chtěla vědět,jestli se budou živáci radovat,když umřu,víš?Já nechci,aby se radovali.Nemusí brečet,ale ať se neradujou.To vůbec není hezké,víš.Strejdo,já bych chtěla moc vědět,jak se ten náš děda má.Jestli mává z obláčků.Strejdo,viděl jsi ho tam někdy?Ukážeš mi ho,abych mu mohla zamávat?Já bych mu chtěla pošeptat tajemství,víš.Strejdo,proč mi neodpovídáš?Nemáš co říct?Nebo nevíš?Já bych ti to tajemství klidně pošeptala,ale nesměl by jsi to nikomu povědět.Strejdo,usměješ se,když ti řeknu tajemství?Počkej,já si to musím rozmyslet.

Ehm,tak dobře,já ti to pošeptám,ale nikomu to nesmíš říct. --------- .No,strejdo,tak se usměj.Usměj se,slyšíš?Strejdo,ty jsi to slíbil!Usměj se na mě!Strejdo,prosím,usměj se.Strejdo,proč máš zavřený oči?Strejdo,otevři je!Strejdo,prosím!Jestli mě máš rád,tak je otevřeš,ano?Tři,dva,jedna...otevřít!Ty jsi mě neslyšel?Stréjdó,póslóucháš mě?Strejdo,já se bojím.

Proč nemluvíš?Strejdo!Mluv,prosím.Já ti dám medvídka.Klidně ti koupím milion medvídků.Strejdo?Proč nedýcháš?Slyšíš mě?Strejdo,dejchej!Já mám strach.Strejdo,neumřel jsi,že ne?Já bych byla moc smutná.Ty jsi zapomněl,jak se dýchá?To musíš takhle,koukej.Vidíš,jak se mi zvedá bříško?Koukni na to svoje,ono vůbec nic nedělá!Byla jsem zlobivá?Strejdo,dejchej.Strejdo,ty jsi slíbil,že mě ochráníš před světem!Nenechávej mě tu!Dejchej!

Pomóóóc!

---