Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Skon

03. 11. 1999

1402

Autor

Count

Ještě nežiješ a už umíráš.

Umřel jsi dávno, tvé tělo s duší tvé matky. Vymetán ďábly v bílém, v krvavém přílivu rudého moře. Umíráš dál a dál. A nezmírníš nikdy své hoře. Prožíváš pusté dny v bohatém světě. Smích je jen pro chudé a pláč pro mrtvé. Tak zchudni a zemři. A všichni lidé se zasmějí v slzách, nad urnou z papíru. To kdybys procitnul. Šest stop pod zemí. To kdybys procitnul. Spálen na popel. To kdybys procitnul. Uschován v plechové dóze. To kdybys procitnul. Zapomenut všemi. To kdybys procitnul.

AZALIN

29. 11. 1999

Dát tip

Nemam slov.
Co ti na to muzu rict? Dobre, bracho, dobre.. ;-)

Kate

05. 11. 1999

Dát tip

souhlasím, člověk se rodí jako hříšník už na svět, umírá,
všude kolem to vidíš, slyšíš, pro někoho je důležitější jakou bude mít rakev, než co bude pak, až nebude......