Totální válka v podmínkách neexistence času

Bez literárních ambicí, pouze snaha ujasnit ve zkratce některé pojmy.

Řídíš akci anglických commandos za druhé světové války, vyřadil jsi německou posádku na jednom konci mostu, teď se potřebuješ dostat na druhou stranu. Pomalu se plížíš s připravenou snajperkou a hledáš nepřítele...

Na mobil ti přijde esemeska... obvyklá snůška sraček v kompaktní formě. A ty víš že ta holka má v sobě bordel, a tyhle věci z ní lítají prostě tak, od přírody. Ale stejně to bolí.

Takhle se to rozjíždí. Ve vaně leží hromada rozteklýho masa, páchne biologickou zkázou a voňavými olejíčky... "A kdybyses rovnou moh svlíknout, jo, a vlézt tam k němu a nějak ho dostat ven..." Kolem běhají vzteklí německý ovčáci - to jenom pro začátek.

Ve světě zničeném atomovou válkou, do které se zvrhla Karibská krize, řídíš francouzské tanky v poslední zoufalé válce o zdroje. A čekáš na zavolání které nikdy nepřijde... ty na to máš času dost, čekat den, dva, týden, měsíc, roky... Zkus nechat čekat je, jentak z prdele... pak jsi Bestie 666, nejzvrácenější člověk na světě.

"Já jsem to pochopila tak že si se mnou nechceš povídat ty. Jako promiň ale kazíš to sám."

Zde slova nemají smysl. Můžeš se omluvit, můžeš vysvětlovat, můžeš taky říct: "Já jsem válečný bůh čtyřicátých let: osmdesátá léta se přede mnou hrbí & jsou pokořena. Povedu vás k vítězství & radosti: v řeži budu sílit vaše rámě & vy budete s rozkoší zabíjet. Úspěch je tvůj důkaz; odvaha tvoje zbroj; vpřed, vpřed, síla má je s vámi; & pro nikoho se nevracejte!" Je to úplně jedno.

Už se nedivíš ničemu, protože když jdeš do lesa a hledáš trochu klidu, všude okolo se pohybují američtí mariňáci z Vietnamu, s nepochopitelnými úkoly v nesmyslné totální válce - "Nikdy neměj strach... a neptej se proč, vokurko!" řve mrtvý muž a Apocalypse Now, má papíry na hlavu, a když na něj vytáhneš nůž, tak ti ho sebere a uteče s ním někam pryč kde ho zahodí, abys ho už nikdy nemoh použít.

A každý úterý chodí do filmovýho klubu... A okna už zatloukl překližkou, takže k němu klidně můžeš přijít na čaj... za dvacet korun.

Po finální apokalypse se muž a jeho syn snaží dostat k moři, ve kterém je snad ještě život... svoje věci vezou v nákupním vozíku... a když jdeš do banky, uvnitř stojí nákupní vozík, naloženej batohama a karimatkama a plachtama a všema možnejma krámama. Možná potom konečně pochopíš, že čas ani prostor neexistují.

Říkáš své čajovně "existující prostor pro neexistující alternativní kulturu" když čteš na fórech ubohý nářky bláznů co provozujou feťácký doupata a město jim na to NEPŘISPÍVÁ! (Jaká drzost...) Cožpak alternativní kultura existuje v podmínkách drogových sraček?

Čajovna je prázdná a venku triumfálně jezdí americký vozidla pěchoty z druhý světový války a pálí ropu kvůli který bude třetí světová válka a tisíce bláznů jim hajluje a samou radostí z nich cáká ejakulát na všechny strany...

Možná potom konečně pochopíš, že tohle JE totální válka v podmínkách neexistence času, a nebudeš vidět prázdný fráze v pokusech nějak pojmenovat bezcenejma slovama akutní realitu. Je to dřina, strašná dřina, a někdo by mohl smeknout a vyválet se ve vlastních hovnech před každým, kdo se o toto snaží. A napráskat se WSB, až z něj bude Starej Bill stříkat ušima a rozpouštět jeho vnitřnosti v křečích Popření Slova.

Rytíři se mlátí v lese dřevěnejma mečema... do středověku se promítla doba dřevěná... a ona strašně miluje draky a drsný chlápky, hlavně když mají pivní pupek a v hlavě nasráno.

Svět ovládají mloci a bramboroví krtci a na zvědavci o tom pořád není ani slovo. Uvědomuješ si, že píšeš sračky, a chceš skončit, ale lítá to z tebe jako z brokovnice.

A ty už na tu válku sereš, ale stejně musíš nosit kanady vzor šedesát, abys moh vůbec chodit v těch kanálech Nepojmenovatelného - zní to poeticky, ale pouze se snažím aby každé druhé slovo nebylo Sračka.

A svět co máš v sobě je krásnej... a když ho promítneš na svět kolem sebe, tak je i ten pak krásnej... válka na chvíli skončí, v konvičce se rozpouštějí čajové lístky - a lidi se chovají jako lidi - až do chvíle, kdy za stěnou uslyšíš vrtáky Bramborových Krtků, a na schodech holínky bicího komanda ze Spolku Přátel Krtkokracie.

---