Na 76.

Rok výroby 2004 - berte to s hodne velkou rezervou (sweet 16 delalo svy)

Na 76.

Postavy:

štamgast Sam, hudebník Joe, servírka Carol, právnička Suzane ,kamelot

Na jevišti stojí tři kulaté oprýskané barové stolky, u každého stolku jsou tři židle. Na stolkách leží oprýskané popelníky (každý je jiný). V pravém rohu jeviště (ve předu) stojí barový pult, vedle je přidělaná stěna s telefonem. Přesně naproti je kout pro hudebníky. V koutě jsou tři stojany na noty, stolek, židle a rozbitá lampa.

 

Rekvizity:  tři kulaté stoly, deset židlí, tři popelníky, skleničky, láhve s pitím, kytara, telefon, tři stojany na noty, stolek, noty, rozbitá lampa, noviny, pistole, umělá krev, bar, karty, starý gramofon, peníze.

 

Sam – nevycválaný, sprostý, neurvalý, výrazné rysy v obličeji, velmi hrubý hlas, otrhané oblečení

Joe – dobrák, hlupák, velmi špatný hudebník, svalnatý, otrhaný

Carol – zoufalá (myslí si, že je největší chudák), lehkomyslná, oblečení není otrhané, ale vypadá velmi staře

Suzane – elegantní, chytrá, vnímavá

- všem je do pětadvaceti let 

Kamelot – asi sedmnáctiletý

Místo/čas – New York – Staten Island (Richmond)/ třicátá léta dvacátého století

(V baru je šero a prázdno, Joe slabě brnká na kytaru, Carol utírá pult, Sam vběhne)

 

Sam: To co dycky!

Carol: Máš dneska ňáký zpoždění.

Sam: Moc práce, znáš to. (posadí se k prostřednímu stolu)

Carol: Žádnou nemáš.

Sam: Pomáhal sem vykládat zboží. Přijela loď. ( C. vyndá skleničku)

Carol: Už zase. To už je tenhle tejden potřetí.

Sam: To víš, vobchodníci. Furt musej mít dost zboží. (C. vyndá láhev)

Carol: Jaký zboží?!

Sam: No, asi to, kerý chtěj prodávat, ne? (C. vytře sklenku a nalévá)

Carol: A jaký. (Joe přestane brnkat a poslouchá rozhovor)

Sam: Co se staráš, sakra.

Carol: No tak pardon, pane.

Sam: Jaký, jaký, to je votázek najednou. Nech těch keců a radši mi sem dej to pití.

Carol: Už to nesu. (nese pití)

Sam: Koukám, že máš zase plno. (C. ho položí na stůl)

Carol: To víš. Neni práce, nejsou kšefty.

Sam: Hej Joe, zahraj něco.

Joe: Co by sis ráčil přát?

Sam: Něco vostrýho. (vypije sklenku najednou)

Joe: Jak je libo. (začne hrát)

Carol: Slyšels vo tý přepadovce na 76.? (Posadí se k Samovi)

Sam: Jó, slyšel.

Carol: Tři mrtvý, dva těžce raněný. Jeden z těch mrtvejch je prej syn guvernéra.

Sam: Guvernéra?

Carol: Jo.

Joe: To teda nevim, kterej vůl to moh udělat. (pořád hraje)

Sam: Hele sklapni Joe, nikdo se tě na nic neptal.

Carol: Chceš ještě jednu?

Sam:(zvedne sklenku) Dvojitou. (přemýšlí) Tak guvernéra (C. jde k baru)

Carol: Přestaň s tim vrzánim, Joe! Nedá se to poslouchat.

Joe: Si ňáká nervózní.

Carol: Jako každej den. (Připravuje pití)

Joe: Ne vážně dneska je…

Carol: Sklapni Joe, dobře?!

Sam: Joe, hoď tam něco vostrýho. (Carol nese pití, Joe hraje)

Carol: Tady to máš. Ještě něco?

Sam: Jo (Podívá se po ní)

Carol: Co?!

Sam: Ehm

Carol: Zapomeň

Sam: Já myslel, že si chceš přivydělat. (dá mu facku)

Joe: Hele Sami, klidni, jo?

Sam: Sorry. (čte noviny)

Carol: (pro sebe) Dobytek jeden (jde k baru)

Sam: Hej Carol!

Carol: Co!

Sam: Tady píšou, že bude pořád míň a míň práce.

Carol: Joe, vypadá to, že dostaneš padáka. (opře se lokty o pult)

Joe: Když jinak nedáš. Stejně si tu nevydělám ani tři dolary tejdně. Kdyby za mě synovec neplatil nájem, tak fakt nevim, kde bych bydlel. (stále sedí v koutě pro hudebníky)

Sam: Carol! Ješte jednu dvojitou.

Carol: Ňák ses rozjel.

Sam: To víš, konečně mam práci.

Carol: Neřikej, že ti to vykládání zboží tolik nese.

Sam: Co se staráš! To je snad moje věc, ne? (stoupne si)

Carol: Uklidni se. (Sam si sedne)

Joe: Tak co, Same, nějakou vostrou?

Sam: Ne, Joe, radši sklapni. To tvoje vrzání se nedá poslouchat.

Joe: Seš ňákej nervózní, Sami.

Sam: Drž hubu, jasný. Mluv, jen když se tě někdo n něco zeptá!!!

Joe: Jasný.

Sam: Sakra Carol, kde seš s tim pitim?!

Carol: Nechceš radši celou flašku?

Joe: Carol neblázni, dyť mu bude blbě, bude kecat blbosti a …

Sam: Zavři zobák, Joe. Dobrej nápad Carol, hoď jí sem. (nese mu láhev)

Carol: Máš prachy?

Sam: Jasně(vytáhne balík peněz a hodí je na stůl)

Joe: Kde si sebral ten balík?

Sam: Co se staráš, pořád!

Carol: Hele Same s citem. Minule tě vynášeli dva chlapy. (sama vypije už nalitou sklenku)

Sam: Trochu sem to přehnal, no. (postupně upíjí z láhve)

Carol: Trochu. Ty seš schopnej vychlastat na ex sud piva.

Sam: Co pořád dneska máš. (C. utírá pult, Sam pije, Joe si hraje s kytarou)

Joe: Já sem řikal, že je dneska ňáká nervózní.

Sam: Joe zavři zobák.

Joe: Ty seš taky nějakej nervózní.

Sam: Sklapneš už konečně?

Joe: Jasně, Same.

Carol: Same?

Sam: No (čte noviny)

Carol: Kde si byl včera? Vážně( Jde k Samovi, sedí těsně u sebe)

Sam: Vážně?

Carol: Vážně.

Sam: V práci.

Carol: V práci?

Sam: Jo.

Carol: Vážně?!

Sam: A co má sakra bejt?

Carol: Bereš to nějak vážně.

Sam: To víš. Konečně mam co dělat. (Joe si něco mumlá pro sebe, pochoduje po jevišti)

Carol: To je poprvý?

Sam: No jasný.

Carol: Aspoň děláš něco užitečnýho.

Sam: No jasný, konečně si připadám užitečnej. (čte si noviny)

Carol: Včera sem nepáchla ani noha. Asi to tu budu muset zavřít.

Sam: No to je dobrý. To je, sakra, dobrý. (neposlouchá ji)

Carol: Co!!

Sam: Řikám dobrý.

Carol: Aha. Já řikám, že sem včera nepáchla ani noha. Asi to tu budu muset zavřít.

Sam: A kam bych pak chodil?

Carol: K Billovi.

Sam: K tomu kreténovi? To radši chcípnu žízní.

Carol: Ty a chcípnout žízní. (směje se)

Sam: Nevěříš?

Carol: Jasně, že ne!

Sam: Hej Joe, že bych to vydržel. (Joe mlčí) Joe! (mlčí) Joe!!! (mlčí) Kurva Joe! Seš snad hluchej!

Joe: Řikal si, že mám držet hubu, Sami.

Sam: Ty seš idiot Joe, takovej idiot. Odpověz! Že bych dokázal chcípnout žízní.

Joe: Jasně, Same.

Sam: Slyšíš Carol. Klidně to tu zavři! (směje se) Stejně všichni chcípneme!!! (už je vypito3/4 lahve)

Carol: Jak to myslíš?

Sam: Jak to myslim? To je přece jasný.

Joe: Radši sklapni Same.

Carol: Jak to myslíš?

Sam: Přemejšlela si už někdy nad smrtí?

Carol: Proč se ptáš. Ty snad jo?

Sam: Jasně, každej den.

Carol: Co je to za blbý kecy, sakra!

Sam: Jaký blbý kecy. Všichni jednou…

Carol: Sklapni, Same! Dobře? (Sam jde ke gramofonu a hodí do něho čtvrťák)

Sam: Tak co si dáme. Vosum nebo dva?

Carol: Dej tam pětku.

Sam: Tak pět. (zmáčkne číslo a ozve se melodie)

Joe: Nechceš si jít zatancovat?

Carol: Ne

Joe: Poď. Zlepší se ti nálada.

Carol: Neumim tancovat.

Joe: Každej to umí.

Carol: Já ne.

Joe: Není to těžký, povedu tě.

Carol: Dobře.(tancují)

Sam: Že vás to baví. Takovej taneček. A že je host na suchu to nikoho nezajímá, co?!(přestanou)

Carol: (C. jde k Samovi a nahne se k němu tak, že jejich obličeje jsou neuvěřitelně blízko) Co by si pán ráčil přát?

Sam: To, co dycky.

Carol: Někdo sem de.

Sam: Nikoho neslyšim.

Carol: Otvírá branku.

Sam: Sklapni Joe, to vrzání se nedá poslouchat.

Kamelot: (je slyšet už ze zákulisí)Kupte noviny! Kupte noviny! Kupte noviny!  (přijde k Samovi) Kupte noviny, pane.

Sam: Za kolik?

Kamelot: Pět centů, pane!

Sam: Tady máš deset. A teď vypadni.

Kamelot: Děkuji, pane.

Sam: Stůj!!

Kamelot: Ano, pane?

Sam: Kolik ti jich zbylo!

Kamelot: Čtvery.

Sam: Tady máš dvacet a zmiz.

Kamelot: Mockrát vám děkuji, pane.(ukloní se)

Carol: Dáš si něco k pití?

Kamelot: Ne děkuji. Já chodim vedle k Billovi. Von to má krapet levnější.

Sam: Slyšíš! Padej! (kamelot odejde) Nesnášim kameloty. Jen se flákaj … a ještě za to dostanou zaplaceno. (čte pozorně v novinách článek)

Carol: Si děsně nespravedlivej, Same.

Sam: Ale prosim tě.

Carol: Ten kluk si vydělá za den tak třicet centů.

Joe:(zamumlá) Pořád víc než já.

Sam: Drž zobák Carol, nikdo se tě na nic neptal.(Joe začne hrát)

Carol: Si vopilej. Běž domů, slyšíš!

Sam: Ještě ne, ješte sem to nedopil.

Carol: Tohle je moje hospoda, takže vypadni.

Sam: No tak Carol, stejně ti sem nikdo nechodí. Uděláme dohodu, já sklapnu a ty mě tu necháš.

Carol: Ven z mýho podniku!

Sam: Ale proč (škyt) Ale proč bych chodil (škyt) Ale proč bych chodil pryč.  (škytá jako M. Donutil ve filmu Pelíšky)

Joe: Hele Sami tak běž, přídeš zase zejtra.

Sam: Zavři zobák Joe.

Joe: Jasně Same.

Sam:Dyť stejně nemám kam jít.

Carol: No jo. Co mam dělat.(Sam dopije láhev)

Sam: A Carol!

Carol: Co!

Sam:Jednu brandy! Joe! Přestaň, nedá se to poslouchat.

Joe: Ale Same, dyť…

Sam: Co dyť…

Joe: Pak je tu strašný ticho, Same.

Sam: Poď si se mnou zahrát karty.

Joe: Jasně Sami.

Carol: Tady to máš.

Sam: Dík. (Carol odchází)

Sam: Kam deš?

Carol: Potřebuju si zavolat. (Jde k baru, u kterého visí na zdi telefon. C. zvedne sluchátko. Je hluché.)

Carol: Sakra!! Já se na to můžu…

Sam:Co se ti dneska děje?

Carol: Vodstřihli ho!

Sam: Kašli na to.

Carol: Ne! (Sam odchází) Kam deš?!

Sam: Potřebuju si koupit cigarety, přece tu nebudu sedět s prázdnejma rukama.

Carol: To je ti podobný. (Sam odejde)

Joe: Je tu takový ticho, když tu nikdo není.

Carol: To jo.

Joe: Proč to musí bejt takový?

Carol: Co.

Joe: Život. Proč musí bejt život takovej?

Carol: Jakej?

Joe: Já nevim…ubohej.

Carol: Nevim, prostě to tak je.

Joe: A můžeš to ňák ovlivnit.

Carol: Myslim, že…ne.(ticho)

Carol: Joe, zlato, pohlídej mi to tady, hned se vrátim. Potřebuju si zavolat.

Joe: Jasně.

Carol: Kdyby někdo přišel, tak ho obsluž a dej bacha aby nezdrh bez placení.

Joe: Jasně.

Na jevišti je tma, kužel světla svítí na stěnu s telefonem.

Carol: Haló! Ahoj mami. Co! No jen sem tě chtěla slyšet. Ne! Nezavěšuj! Chtěla sem ti říct, že mě to všechno moc mrzí a …že tě... Hm, dobře.…V New Yorku.…To víš, že přijedu…dobře…ahoj.

Přijde Sam

Sam: To je hrůza, už sou zase dražší. Nalej mi panáka, Carol. Carol!

Joe: Šla si zavolat.

Sam: Tak mi nalej ty.

Joe: Já myslel, že deme hrát ty karty.

Sam: Jo, zapomněl bych. (Přijde Carol.) Jednoho panáka.

Carol: Jo

Sam: Poď hrát.

Carol: Karty?

Sam: No jo!

Carol: Proč ne.

Sam: (všichni tři sedí a hrají karty, Sam rozdává) Dvě pro Carol, dvě pro mě, dvě pro Joa, dvě pro Carol, dvě pro mě a dvě pro Joa... Joe, začni.

Joe: Karty sem už nehrál…

Carol: Já taky.

Joe: Byli ste někdo před tejdnem na tý velký akci?

Carol: Na čem?

Sam: Sakra Joe, ty idiote, vyjadřuj se přesně.

Joe: No jak přijeli ty hudebníci z Evropy. (Po celou dobu hrají karty)

Sam: Joe, kdo se dneska zajímá vo hudbu?

Joe: No Sami ,dyť víš, že já.

Sam: No, tak ještě někdo kromě tebe?

Carol: Třeba já.

Sam: Fakt jo.

Joe: Viděla si toho kytaristu?

Carol: Kterýho? (Joe zapomene hrát další kolo)

Joe: Toho s tou bílou kytarou.

Sam: Proboha Joe, jasně, že ho viděla, když tam byla, ne?

Joe: Tak sem se zeptal, no.

Carol: Neviděla.

Joe: Vidíš! Neviděla. (Po celou dobu hrají karty)

Sam: Joe! Ty idiote! Hraj!

Joe: Jasně, Same.

Sam: Ty seš takovej idiot, Joe.

Joe: Jednou sem hrál karty u Billa…

Sam: U toho kreténa?

Joe: Jo.

Carol: Ty si se na mě vybod a šels k Billovi?

Sam: Sakra!

Joe: Byl sem tam jednou vloni. (Po celou dobu hrají karty)

Carol: Co?

Joe: Když si měla tu nohu v gibsu.

Carol: Já sem neměla nohu v gibsu.

Joe: Ne?

Carol: Ne!

Joe: Aha. No řikám to kůli tomu, že sem vyhrál deset dolarů.

Sam: Deset dolarů

Joe: Jo. Tolik si tu nevydělám ani za měsíc. Takovejch prachů.

Sam: Takovejch prachů? Myslíš tolik? (vytáhne z kapsy deseti dolarovou bankovku, Joe kouká)

Joe: Tak tohle sem naposledy viděl před rokem.

Sam: Je tvoje (položí bankovku na stůl před Joa)

Joe: Ne, díky Same,  tam sem jí vyhrál.

Sam: No...

Joe: No, nemůžu si vzít prachy jen tak, bez ničeho.

Sam: Ty seš takovej idiot, Joe! (pauza) Kdyby sis to rozmyslel, tak řekni.

Sam: Někdo de. (na Carol) Tak už tam dej toho spodka

Carol: Jak to víš!?(vejde Suzane)

Sam: To bych si radši nechal pro sebe.

Suzane: Dobrý den. Je toto bar Blue na 72?

Sam: Jasně! Co tu chcete?

Joe: Jo, Same, co tu sakra může chtít.

Carol: Promiňte, posaďte se u nás. (ukáže rukou na stůl, kde sedí všichni tři)

Suzane: Děkuji. (sedne si o stůl dál)

Carol: Co si dáte?

Suzane: Džus, pomerančový.

Carol: Džus?

Suzane: Tedy jestli ho máte, pochopitelně.

Carol: Podívám se.( jde hledat do baru)

Sam: Co tu chcete?

Suzane: Prosím?

Sam: Pardon. Co tu může taková fajnová dáma, sakra, dělat?

Suzane: Aha. Čekám tu na svého klienta.

Sam: Na koho?

Suzane: Na klienta.

Sam: Jo tak vy ste… Ale nevypadáte na to. (myslí si, že S. je prostitutka)

Suzane: Já vím. Říká mi to spoustu mých přátel.

Carol: Tak ten džus, pochopitelně, mám.

Sam: Kdy ste s tim začala?

Suzane: Asi před třemi roky. (Carol nese pití)

Carol: Už se to nese. Prosím.

Suzane: Děkuji.

Sam: To už ste měla asi hodně zákazníků, co?

Suzane: Klientů, ne zákazníků.

Sam: Dyť je to fuk, ne?

Suzane: Potřeboval byste něco?

Sam: To bych řek, že potřeboval. (usmívá se)

Suzane: Dám vám svoji adresu a můžeme se domluvit.

Sam: Můžeme se domluvit klidně tady.

Suzane: Potřebuji na to soukromí.

Sam: No to já taky. Ale jen tak, že byste mi řekla, jak to děláte.

Suzane: Nejdříve klientovi popíšu plán práce a poté ho realizuji. Není na tom nic složitého.

Sam: No, zní to jednoduše. Ale při vašem povolání byste sem do tohohle baru neměla chodit.

Carol: A to jako proč?

Sam: Carol, víš dobře, že takový jako vona sem nesměj. Abyste tomu rozuměla, slečno, sem choděj často kontroly.

Suzane: Prosím?

Sam: Já vim, že je to uhozený. Zvlášť u vás, že jo. Vy na to nevypadáte, teda ale fakt ne.

Suzane: Studovala jsem několik let, aby se ze mě stala dobrá právnička a to, jestli na to vypadám nebo ne nehraje přeci žádnou roli.

Sam: (koktá) No to ne, jasně, že ne.

Carol: Přejete si ještě něco?

Suzane: Ne, děkuji.

Sam: Hej, Joe! Hoď tam něco vostrýho. Teda jesli to slečně nebude vadit.

Suzane: Samozřejmě, jak je libo. (Joe začne hrát)

Sam: Vodkud ste?

Suzane: Z New Yorku, pochopitelně.

Sam: Pochopitelně…pochopitelně

Carol:(zacpe si uši) To se nedá poslouchat.

Suzane: Máte pravdu.

Sam: Hej, Joe, přestaň. Nedá se to poslouchat.

Joe: Jasně, Same.

Suzane: Je tu vždycky tak prázdno?

Carol: Jo, vod tý doby, co lidi přicházej vo práci. Asi to tu budu muset zavřít.

Suzane: To mi je líto.

Carol: Ale prosim vás. Tady Joe si vydělá tak tři dolary za tejden a já jen vo dolar víc. Tak k čemu to je.

Suzane: Asi máte pravdu. A přemýšlela jste někdy, že byste šla pracovat někam jinam?

Carol: No vidíte, to mě nenapadlo. To bych mohla, tak…

Sam: Poďte dohrát ty karty.

Suzane: Můžu si půjčit noviny?

Sam: Jasně. (podá jí noviny a zařve) Hej, Joe, kde zase seš!

Joe: Už du Sami. (hrají karty, Suzane čte)

Sam: Rozdávám. Dvě pro Joa, dvě pro Carol, dvě pro mě … Nechcete taky hrát?

Suzane: Ne, děkuji. Karty mi nikdy nešly.

Sam: Dvě pro Joa, dvě pro Carol, dvě pro mě… Ták.

Joe: Začínám?

Sam: Ne. Carol.

Carol: Ach jo, dneska se mi to nejde.

Sam: (směje se) Jenom dneska?

Joe: Same! (neslyší) Same!

Sam: Co!

Joe: Vynes!

Sam: No jo!

Suzane: Hrajete ty karty často?

Joe: Jo skoro každej den.

Sam: Tak pětkrát do tejdne.

Suzane: A kdy jste je hráli naposledy.

Joe: Předevčírem.

Suzane: Proč ne včera?

Joe: Protože tu Sam nebyl. Karty můžeme hrát jedině, když je tu Sam.

Suzane: Proč?

Joe: Protože von má ty karty u sebe ne?

Sam: Drž zobák, Joe.

Suzane: Slyšeli jste o té přestřelce na 76.?

Sam: Jo, zrovna dneska sme to probírali.

Suzane: Čekám tu na svého klienta, kterému včera zastřelili příbuzného.

Joe: Už ví, kdo to udělal?

Suzane: Jsem právnička, ne policistka

Joe: A v tom je ňákej rozdíl?

Sam: Buď už konečně zticha.

Suzane:…ale slyšela jsem, že toho dotyčného už objevili.

Carol: Tak hrajte, sakra.

Joe: Tak to je dobře, viď Same.

Sam: Drž hubu, Joe, a radši hraj!

Suzane: Vy o tom víte něco bližšího?

Sam: Jasně, že ne.

Suzane: Určitě?

Sam: Co je to za blbou otázku.

Suzane: Zajímá mě to.

Sam: Mě by toho zajímalo.

Suzane: Odpovězte mi na otázku!

Sam: Heleďte, dámo, já už zavřenej byl. A dostat se znovu do lochu? Ne, nechci, dík. Po tom fakt netoužim.

Suzane: Promiňte, nechtěla jsem vás rozčílit. Slyšela jsem, že ten, kdo to udělal dostane nejmíň pětadvacet let za trojnásobnou vraždu a za ublížení na zdraví.

Joe: To je síla. Víte vo tom ještě něco?

Sam: Drž hubu, Joe.

Joe: Jasně, Same.

Suzane: Samozřejmě bude ve vězení se zvýšenou ostrahou.

Sam: A jako to je zabil a utek jo?

Suzane: Pachatel si z místa činu odnesl přes padesát tisíc dolarů.

Sam: Carol, ještě jednu dvojitou.

Joe: To v novinách nepíšou.

Suzane: Ne.

Joe: Padesát tisíc. To by za mě už nemusel synovec platit nájem.

Sam: Drž zobák, Joe.

Suzane: Čeho se bojíte?

Sam: Nechci skončit v lochu, jasný! Já už tam byl dost dlouho.Vy ste v lochu nebyla, že ne.

Suzane: Ne

Sam: No vidíte, já jo. Je to tam všechno na…ehm všechno moc zlý. Moc. Hej Carol, kde je to pití. Ješte vystřízlivim!

Carol: (upíjí z láhve) Dyť už du. (nese sklenku)

Joe: Seš ňáká nervózní, Carol.

Sam: Drž hubu, Joe. (Carol upíjí z láhve)

Joe: Ale fakt je…

Sam: Zavři zobák.

Joe: Jasně, Same. (Carol se zakucká)

Sam: Seš v pohodě?

Carol: Jasně.

Sam: Pokračujte Suzane. Chci vědět, co se s tim smradem stane.

Suzane: Co chcete přesně vědět.

Sam: Jak bude černat v lochu. Jo a taky co všechno policajti ví.

Suzane: Tak především pachatel dostane minimálně…

Sam: Chcete cígo?

Suzane: Ano, děkuji.

Joe: Můžu taky?

Sam: Drž hubu, Joe. (podá mu cigaretu)

Joe:. Dík

Sam: A vy, prosim, pokračujte.

Joe: Máš voheň Same?

Sam: Drž zobák. Pokračujte.

Suzane: Pachatel dostane minimálně pětadvacet let, ale to už jsem vám říkala.

Sam: To mu patří Víte ještě něco?

Suzane: Vím toho dost, ale bohužel vám nemůžu všechno říct.

Sam: Já byl v lochu dva roky jen za to, že sem ukrad jednomu zazobanýmu týpkovi peněženku.

Suzane: Jak je to dlouho?

Sam: Sedum let. Stalo se to v pětadvacátym.

Suzane: Sedm let je docela dlouhá doba. Vše vyprávíte  tak, jako by se to stalo včera.

Sam: Na takovou hrůzu se nezapomíná, slečno.

Joe: (přemýšlí) Před sedmi lety, to sem byl v Paříži. To bylo jiný kafe…

Sam: Joe…

Joe: Hrál sem v Moulin Rouge. Všude byly samý tanečnice a já hrál…

Suzane: Vy jste hrál v Moulin Rouge?

Joe: Jasně, celý dva roky. Pak mě vykopli, protože sem prej hrál moc falešně. Zajímavý bylo, že jim to celý dva roky nevadilo. A najednou…

Suzane: Paříž je hezké město. Tři roky jsem tam žila u tety.

Joe: Fakt?

Suzane: Pokračujte, prosím.

Joe: Vykašlal sem se na Francii a vrátil sem se zpátky. Nejdřív sem hrál rok v Chicagu, ale nebylo to nic moc. Tak sem šel zkusit štěstí sem, do New Yorku.

Sam: Moc dojemnej příběh Joe.

Joe: Ještě sem to nedopověděl.

Sam: Víš co Joe, drž zobák. Stejně to nikoho nezajímá.

Suzane: Mě ano.

Carol: Nechce někdo něco přinýst.

Suzane: Já džus, prosím. (Carol jde k baru)

Sam: Mě jednu dvojitou.

Carol: A co ty, Joe?

Joe: Já nic.

Suzane: Tak pokračujte.

Joe: Takže, sem hrál nejdřív u East River. Jenže tam sem měl tak malej plat, že sem se z něho za celej rok ani jednou pořádně nenajed, natož napil. Tak sem šel jinam. A to rovnou na Manhattan…

Sam: Joe, zkrať to nebo tu všichni usneme. (Carol donese pití)

Joe: No a pak sem šel sem do Richmondu.

Suzane: A jakou tu máte práci?

Joe: Copak ste mě neslyšela? Hraju v tomhle baru, ne?

Suzane: Promiňte, zapomněla jsem.

Joe: To je v dobrý. Taky občas zapomínám.

Sam: Jo. Koukám, že si zapomněl držet zobák.

Joe: Sorry, Same.

Sam: Velmi dojemnej příběh, Joe. Teď vám řeknu já svůj. Chcete?

Carol: Když jinak nedáš.

Suzane: Jen mluvte docela mě to zajímá.

Sam: Vyrůstal sem na ostrově Prince Edwarda. V patnácti sem šel do New Yorku a neměl sem v kapse ani cent. Ukrad sem zazobanci tu peněženku, jak už sem řek, a skončil sem v lochu. Vod tý doby,co mě pustili, se tu poflakuju, a pořádnou práci sem si našel nedávno, vlastně včera.

Suzane: Co je to za práci.

Sam: Proč to každýho zajímá?

Suzane: Protože jsou zvědaví.

Sam: Já sem taky zvědavej a nikoho tady nezpovídám.

Suzane: To je všechno?

Sam: Jo.  Všechno.

Suzane: Úplně?

Sam: Co si myslíte? Že sem byl ňákej kouzelník, padouch nebo snad pilot.

Suzane: Ne, jen jsem myslela, že jste toho prožil daleko víc.

Sam: Tak vám se zdá, že sem toho prožil málo?

Suzane: Po pravdě?

Sam: Po pravdě!

Suzane: Po pravdě, ano.

Sam: Tak heleďte se, slečno. Co vy víte vo životě.

Joe: Hele Same, nech toho, jo?

Sam: Drž zobák, Joe.

Suzane: Nic. Stejně jako vy.

Sam: Máte docela kuráž, madam.

Suzane: Já vím.

Sam: To vám taky řikaj přátelé?!

Suzane: Ano.

Sam: Carol, ještě jednu dvojitou. (C. jde k baru)

Suzane: A teď vy, Carol. Řekněte nám něco o sobě.

Sam: Já to klidně řeknu za ní..

Joe: Same!!

Suzane: Vyprávějte.

Carol: Není co vyprávět.

Suzane: Já myslím, že je.

Carol: Ne, není!

Suzane: Každý životní příběh je zajímavý.

Carol: Můj ne.

Suzane: Carol! No tak…

Carol: Dobře. Vyrůstala sem v New Yorku. Když mi před pěti lety umřel táta a máma na všechno nestačila, byla sem se ňákej čas na ulici, ale teď už sem se vzchopila a sem tady - v mým podniku.

Suzane: Proč sem nikdo nechodí?

Carol: Je tu přece Joe.

Joe: Ale já tu jen pracuju.

Sam: A co já!

Joe: Ty se do toho radši nepleť, Same.

Sam: Bejt tebou, tak sklapnu.

Suzane: Dejte mi jednu brandy s ledem a se sodou.

Carol: Jasně.

Suzane: To je všechno?

Carol: Co všechno?

Suzane: Váš život…

Carol: Jo…soda není.

Suzane: Tak bez sody.

Sam: Hele Carol, kotě, hoď mi taky.

Carol: To kotě si nech. (donese pití)

Suzane: Řekněte mi pravdu.

Carol: Co po mě sakra chcete?

Suzane: Slyšet pravdu.

Carol: Všechno sem vám řekla.

Sam: Jo všechno už řekla.

Joe: Ty se do toho radši nepleť, Same. Dneska toho máš dost. (Sam se začne smát)

Sam: Trochu vám s tim pomůžu.

Suzane: To nebude nutné, děkuji.

Sam: Takže…

Suzane: Carol to zvládne sama.

Sam:Vod narození to byla děvka, která se potulovala po barech. Měla málo prachů, ale potřebovala je... (ukazuje na rukou váhy)

Joe: Same!!

Sam: Chtěla si něco našetřit…(směje se)

Joe: No tak Same!

Sam: Co!

Joe: To už stačilo! (Carol přijde, posadí se na židli a pláče)

Suzane: No tak Carol, neberte si to tak.

Carol: Má pravdu.

Joe: No tak Carol. Zapomeň na minulost.

Sam: Hele sorry, Carol. Ujely mi nervy. Až to tu zavřeš, tak si seženu job, jo?

Carol: Radši ne, Same.

Suzane: Vyprávějte nám váš příběh Carol.

Carol: (utře si slzy do rukávu) Pracovala sem v baru v  Brooklynu . Vždycky sem chtěla hrát na Brodway, ale asi mi to nebylo souzený.

Sam: Ani se nedivim…

Suzane: Mlčte.

Carol: Přecházela sem z jednoho baru do druhýho a byla sem bez peněz. Chtěla sem si vydělat aspoň nějaký prachy a tak…

Sam: A tak se z ní stala šlapka. (Carol se dá znovu do pláče)

Suzane: Buďte už konečně zticha. A vy pokračujte.

Carol: Z Brooklynu sem utekla sem, do Richmondu. Za vydělaný peníze sem si koupila tenhle pajzl. Nikdy sem nic nedokázala až sem jednou…

Sam: Až jednou narazila na skvělýho zákazníka, kterej jí zaplatil víc než mu řekla... (dělá prsty mlýnek)

Suzane: Budete už konečně mlčet?

Sam: Promiňte.

Joe: Seš děsně hnusnej, Same.

Sam: Dyť už sem se vomluvil, Joe. Ty si snad sedíš na uších.

Joe: No tak sorry, Same.

Sam: Ty seš takovej idiot, Joe, takovej.

Suzane: Budete už konečně zticha?

Sam: Pardon.

Suzane: Pokračujte, Carol.

Carol: Už toho víte až moc.

Suzane: Vím, že to zdaleka není všechno.

Carol: Když to víte tak proč se ptáte?!

Suzane: Chci…

Carol: Nechte mě už konečně bejt, jo! Co si myslíte, že ste.

Suzane: Promiňte.

Joe: Carol! Uklidni se! Sedni si a já ti něco zahraju.

Carol: Ne, nic zahrát nechci. Ten kravál se nedá poslouchat!

Joe: Omluvte jí, ale vod rána je náká nervózní. Řikal sem to Samimu hned jak přišel.

Carol: Nemusim se každej den usmívat. Ty se taky furt nesměješ!

Suzane: No, tak už asi půjdu, koukám, že s vámi nic nesvedu.

Carol: Prosim?!

Suzane: Chtěla jsem vám pomoct, Carol. Stavím se tu později.

Joe: Ještě zůstaňte.

Suzane: Ne, už opravdu musím jít. Čeká mě ještě spoustu práce.

Joe: Tak to vám závidim.

Suzane: Kolik platim?

Carol: Půl dolaru.

Suzane: Drobné si nechte.

Carol: Dík, naschle.

Suzane: Nashledanou. (odchází)

Carol: Stůjte!

Suzane: Prosím?

Carol: Řeknu vám, co bylo dál.

Suzane: Tak pokračujte.

Carol: V novinách objevila reklamu na ten pajzl na 76. , myslim, že to bylo tak před tejdnem. A tak… rozhodla sem se že…(odmlčí se, dá se do pláče)

Suzane: Pokračujte Carol.

Carol: Nevim, proč vám to vlastně řikám.

Sam: Dopověz to! Dělej!!

Suzane: Nekřičte na ni, nebo nám to nikdy neřekne. Pokračujte.

Carol: Rozhodla sem se, že tam seberu ty prachy a vypadnu z města.

Sam: Hej, Joe, slyšels to!

Joe: Jo, slyšel.

Suzane: Mlčte!

Carol: Jenže sem nepočítala s tim, že tam bude tolik lidí... Já je nechtěla zabít. Nevěděla sem co dělat a …

Suzane: To je v pořádku Carol.

Carol: Ne, to neni v pořádku. Víte co se mnou bude?!!

Suzane: Samozřejmě, že to vím.

Carol: Ne, nevíte!! Nikdy ste to nezažila!!

Sam: Já to zažil!!

Carol: Jenže to je něco úplně jinýho!!

Suzane: Vaše přiznání budeme brát jako polehčující okolnost.

Carol: Kolik dostanu?!

Suzane: Pětadvacet let.

Carol: Pane bože… (vstane a jde k pultu)

Suzane: Možná bude trest nižší, ale za trojnásobnou vraždu…

Carol: No jasně. (pije něco z láhve)

Suzane: Je mi to líto Carol. (chvíli je ticho)

Sam: Tys je zabila! I syna guvernéra. Co tě to, kurva, popadlo?! Carol! Carol! Slyšíš! (Jde ke C. a lomcuje s ní)

Carol: Byla to chyba.

Sam: Chyba...chyba!

Carol: Jo chyba.

Sam: To bych řek, že to byla chyba!! No to byla doprdele chyba!! (směje se)  Co chceš dělat?!

Carol: Já nevim, jasný!

Sam: Jo nevíš?!

Carol: Nevim.

Sam: To je hezký, tak se třeba  zabij!!

Carol: Proč ne!

Sam: Já tomu nevěřim. Ty bys to nikdy neudělala. To už by to udělal třeba Joe, ale ty.

Joe: Já bych nikoho nezabil!!

Sam: Nemůžeš říct něco jinýho?

Joe: A co mám podle tebe asi říct?

Sam: Já nevim.

Suzane: Hlavně se všichni uklidněte, třeba to nebude tak zlé.

Sam: Nebude to tak zlý?! Dyť vona zabila tři lidi.

Carol: Musíš mi to ještě víc připomínat!!

Sam: To není možný. Stačilo říct větu: ,,Nemám prachy.“, a já bych ti je pučil.

Joe: Sklapni, takhle ji neuklidníš!

Sam: Nemám v úmyslu ji uklidňovat. Uvědomuješ si, co udělala!!(Carol vytahuje zpod pultu pistoli a přikládá si ji k hlavě)

Joe: Carol, co to, sakra, děláš!!

Suzane: Položte tu pistoli.

Sam: Ne, nedělej to. Hele polož to.

Carol: A proč?

Sam: Já to tak nemyslel.

Joe: Nestojí ti to za to.

Suzane: Položte tu zbraň Carol.

Carol: Co uděláte? Zavoláte poldy? To už bude stejně pozdě.

Sam: No tak Carol. (všichni tři jdou pomalu k ní)

Joe: Dej mi tu pistoli.

Suzane: Carol, nedělejte to…

Carol: Dál už ne, ani krok, nebo střelim!

Joe: Třeba tě pustěj dřív za dobrý chování.

Sam: Drž hudu Joe.

Joe: Tak jí ňák uklidni ty!

Carol: V lochu je to přece děsný, ne?

Sam: Ne tolik, aby si se musela voddělat. Polož tu zbraň. Carol, ne!!

Carol: Kecáš, jako dycky. (jde pomalu k nim, ostatní ustupují)

Sam: Jo, někdy kecám, ale teď to myslim vážně.

Joe: To zvládneš, Carol. My společně to zvládnem.

Sam: Jo, my ti pomůžem.

Joe: Budeme chodit na návštěvy. (Carol dá pistoli od hlavy)

Suzane: Mají pravdu. Nejste v neřešitelné situaci.

Sam: Jo. A budou ti tam dávat lepší jídlo a nebudeš tam úplně sama.

Carol: Zase kecáš.

Sam: Ne, myslim to vážně. (C. si dá pistoli k hlavě)

Joe: Sam to tak nemyslel, viď?

Sam: My tě nechtěli urazit.

Joe: Tohle řešení není do…(výstřel, Carol leží vprostřed pódia, všichni se k ní seběhnou).  …dobrý.

(ticho)

Sam: To není možný. Kdo by to do ní řek.

Joe: Je mrtvá?! ...  Carol!! Slyšíš. Ty nejseš mrtvá.(Suzane se k ní sklání)

Suzane: Myslím, že je.

Joe: Myslíte?? Jiný slovo neznáte?

Sam: Joe, hlavně klid, nerozčiluj se.

Joe: Zato ty seš klidnej za nás za voba. Carol!!

Suzane: Kde je tu telefon.

Joe: Tam, ale nefunguje.

Sam: Naproti u Billa.

Suzane: Děkuji, ještě se vrátím. Počkejte tu na mě.

Joe: No tak Carol, pročs to udělala!

Suzane: Přeji vám upřímnou soustrast. (odejde)

Joe: Vona nemůže bejt mrtvá. Carol!!Carol!!(lomcuje s ní)

Sam: Stejně všichni jednou chcípneme. No, aspoň to tu nebude muset zavírat.

Joe: Drž hubu, Same.

Sam: Jasně, Joe.

 

Konec

 

By Teréz (listopad 2004)

---