teď na chvíli zavřu oči

myšlenky sekám na kousky

pod peřinou

se tiše třesu

a nemůžu se vyrovnat

s láskou

se žárlivostí

s nenávistí


nevím v jakým pořadí

holá kůže láká
jako rty panny

ještě jsme se nedotkla všech cigaret
ještě jsem nedopila až na dno
ještě víc se můžu nenávidět
za svoje slzy

za to že jsem se třepala míši v náručí
za překročení rychlosti v obci
za to že už nemám ráda Hevein
za to že jsem porušila sama sebe

za to že jsme tě nechránila

vílo!!

vždyť mě se vlastně vůbec nic neděje


jen občas člověk chce co nemůže mít
trhat paví pírka
objímat anděly
kapat krev po zemi
a utírat jí čelem

někdy člověka ovlivní i věci
kterých se neúčastní
a na kolenou ze sebe vyráží
nelidské vytí


už jsem pochopila

tenhle svět

a pořád mám na rukou

dost holé kůže

kam můžu psát verše


ze srdce

---