12.,,Jdu na oběd, kdo jde se mnou?"

Vlastně mi ani nevadilo, že na mě měl položenou ruku. Strašně hezky voněl.

Pohledný černovlasý muž tlačil kočárek, vedle něj šla bělovlasá žena s dítětem, které vedla za ruku.

"Mě bolí nožičky mami!" fňukla holčička.

Žena se jen usmála a vzala holčičku do náručí, po několika minutách usnula v její náruči.

 

 

Probudila jsem se. Krásný sen. Vím, že ta žena jsem byla já, ale kdo byl ten muž?

Pak mě to trklo!

"Sirius!" zaječela jsem.

"Co je?!" nadskočil Sirius vedle mě.

 

 

"Eh, no nic." snažila jsem se skrývat rozpaky.

"Tak nic no." kývl hlavou a pustil se do řeči s Jamesem.

 

 

 

 

********

 

 

 

 

Pořádně jsem vydechla.

"Bradavice jsme tu! "výskla jsem. Chovala jsem se jak malé dítě, ale do Bradavic jsem se těšila. Nebyla tam Jansová ani někdo jiný z kruvalu. A Chris…

Přestala jsem přemýšlet a běžela do Nebelvírské věže.

 

 

"Co se stalo?" vydechla jsem.

Pohled na zuboženou nebelvírskou věž mi vehnal slzy do očí. Takhle jsem si příjezd nepředstavovala. Křesla a sedačka byly potrhané a stolky převrácené. Nebelvírský lev měl jen polovinu těla a hlavu měl polepenu jakousi slizkou zeleno - stříbrnou hmotou.

 

 

"Je tu někdo?" zakřičela jsem.

Z dívčích ložnic vyběhla Amber s Nicolette a z chlapeckých Remus s Pettigrewem. Holky mě a Lily, skočily okolo krku a začaly mlít pátý přes devátý.

"Co se tady stalo?!" překřičela jsem je.

 

 

"Menší výměna názorů se Zmijozelskýma." řekla v klídku Amb.

"To si vypije!" zakřičela jsem a hodlala jít za Zmijozelákama.

"Jasmine počkej, sama nejdeš!" pokusil se mě Black zastavit.

"Neříkej mi Jasmine a neříkej mi, co mám dělat Blacku!" vyjela jsem na něj.

 

 

"No tak promiň!" urazil se.

"Tak já jdu." řekla jsem a ani nečekala, než zareagují, prostě jsem vyběhla, na chodbu a vydala se směrem do podzemí.

 

 

 

 

********

 

 

 

 

"Protego!" zakřičel někdo.

Nevěděla jsem, kdo kouzlo vyslal, ale vzápětí jsem dotyčné/dotyčnému děkovala, protože mi zachránil/a život.

"Sectumsempra!"

"Expelliarmus!"

"Bombardo!" kouzlo zasáhlo sochu, která se rozpadla na více jak sto velkých kusů. A jeden z nich mě praštil do hlavy.

 

 

 

 

********

 

 

 

 

"Bombardo!" vyjekla jsem. Zeď přede mnou vybouchla.

"Ups."

"Konečně Jasmine já myslela, že se už neprobudíš!" pokoušela se mě obejmout ta mudlovská šmejdka Evansová.

"Ruce pryč!," odtáhla jsem se, "Nemám zapotřebí se objímat s nějakou mudlovskou šmejdko, která chodí do toho Nebelvíru, který je plný špíny."

 

 

Evansová zalapala po dechu a to střapatý pako Potter se ke mně pokoušel dostat.

"Neví někdo, proč jsem na ošetřovně v přítomnosti krvezrádce, nebelvírskejch a jedné mudlovské šmejdky?" při slově krvezrádce jsem sjela pohledem všechny lidi v místnosti.

 

 

"Dva stejní Blackové?," protřela jsem si oči, "Asi mám halušky!"

"S uzenym?"

Ach jo ten Regulus je blbější než jsem myslela!

 

 

 

 

********

 

 

 

 

"Jdu na oběd, kdo jde se mnou?" zeptala jsem se.

Okamžitě se zvedla polovina páťáků. Být královnou Zmijozelu se vyplatí.

Za tu dobu, co jsem, byla na ošetřovně se dost věcí, změnilo. Belatrix s Narcisou a Jessicou chodí do Nebelvíru. Jak ubohé. A to se zapřísáhly, že do něj nikdy nevstoupí.

 

 

Zatím, co jsem přemýšlela, jsme došli, až ke Zmijozelskému stolu. Sedla jsem si vedle Luciuse a nabrala si na talíř nějaký salát.

Moc jsem nejedla. Stále mi vrtalo hlavou to, co se stalo. Zmijozelští mi říkají, že jsem chodila do Zmijozelu, ale při souboji s Nebelvírem jsem přišla o paměť.

 

 

A Nebelvírští říkají, že jsme ztratila paměť při souboji se Zmijozelskýma a, že jsem dříve chodila do Nebelvíru a byla jsem nejlepší kamarádka té mudlovské šmejdky Evansové (šmejdku samozřejmě neřekli).

 

 

Zabloudila jsem pohledem ke stolu nebelvírských. Black na mě stále zíral. Proč? Po chvíli se otočil a pošeptala něco do ucha Potterovi. Ten se taky otočil. Proč na mě tak zíraj?!