13.,,Jde se šukat!"

Dojedla jsem a vstala.

"Tohle nemám za potřebí!" zašeptala jsem Luciusovi do ucha.

Narcisa na nás od nebelvírského stolu nenávistně koukala. Usmála jsem se a zamávala jsem jí. Narcisa se kysele ušklíbla a otočila se.

"Já se na to!"

"Co se na to?"

"Blacku běž ode mě dál!"

"Proč?" zatvářil se nechápavě.

"Nechci něco chytnout." odpověděla jsem.

Black se zatvářil uraženě a řekl: "Chtěl jsem Ti něco důležitého říct, ale…"

"Co?" ožila jsem a nenápadně jsem se podívala ke zmijozelskému stolu. Lucius na nás zíral. Ústy jsem naznačila všechno v pořádku.

"Vím, kdo se do tebe strefil." zatvářil se tajemně.

"Kdo?" abych pravdu řekla, vůbec mě to nezajímalo.

"Socha!" začal se gebit.

"Blacku!" naštval mě! Takhle s ním plýtvat čas jen kvůli tomu aby mi řekl, že jsem ztratila paměť kvůli blbé soše.

"Ne, to není to, co jsem Ti chtěl říct."

"Tak, co?! Nemám tolik času, abych jím mohla plýtvat zrovna s Tebou."

Black protočil oči a spustil: "Můžu Ti pomoct s nalezením Tvé ztracené paměti."

"Fakt? Jestli si ze mě děláš srandu tak Tě uškrtím, protože by mě docela zajímalo, co jsem dělala předtím."

Black kývl a řek ať jdu za ním.

Došli jsme před učebnu lektvarů. Což jsem absolutně nechápala.

"Co tu děláme?"

"Ty si asi nepamatuješ, ale tady jsme se poprvé doopravdy líbaly, protože jsi chtěla naštvat Malfoye a Belatrix."

Před očima se mi začne vyjevovat rozmazaný zážitek. Jak špatně natočené video. Noční můra. Remus. Black. Líbání se s Blackem. Crucio. Poslední líbání s Blackem.

"Vzpomínám si, ale to jsem chodila do Zmijozelu, že?"

Zavrtěl hlavou.

"Stejně Ti nevěřím." zavrtěla jsem hlavou.

"Jde se šukat!"

"Blacku!," pěnila jsem, "Nikdo tady není zvědavý na ty Tvé prasečinky! Já se tady pokouším najít paměť a ty mi nabízíš šukání?! Seš blbej nebo, co?!

"Ale já jsem řekl, že se jde šukat!"

"Já Tě slyšela!"

"Ale já nemyslel šukat jako šukat, ale šukat jako šukat!"

Tak teď jsem absolutně nechápala.

"Šukat znamená hledat, Jasmine." vysvětlil mi.

"Aha."kývla jsem.

"Takže jdeme "šukat"?"

"Jde se "šukat"!" usmála jsem se.

********

Týden byl pryč. Začínala jsem si pomaloučku vzpomínat na všechno, co se stalo, ale stále jsem ve Zmijozelu. Povaha se mi pomalu vrátila, ale furt jsem ta Zmijozelský mrcha a ani mi to nějak extrémně nevadí.

"Milí studenti!," povstal Brumla, "10. března u nás bude Krásnohůlská kouzelnická škola na výměnném pobytu. Za několik dní se dozvíte, kdo pojede. Ale páté ročníky nepojedou, protože už byli v Kruvalu."

"A, co Ti, co nebyli?!" zařval někdo od Havrspárského stolu.

"Mají smůlu," odpověděl Brumbál s klidem, "Teď se dejte do jídla!"

Zamyslela jsem se. Krásnohůlky. Něco mi to připomíná. Vím, že je to francouzská kouzelnická škola, ale… Nevím asi tam někoho znám nebo, co.