Večerní žárlení

Každý večer splácím dluhy svému srdci.

Malá šedá myška přeběhla mi  po hřbetu ruky.

Na věžních hodinách odbila jedenáctá.

Tma vymetá průchody černou metlou

a kdesi za tou hradbou z popelnic

se pitvoří moudří krysí králové....

A v mysli běží jako ve filmu :

.. mnoho očí a mnoho bezděčných doteků ..

Žárlím na své ruce, což je směšné.

Nebojácně dotknou se tě

a nepřemýšlí o tom, co bude dál.

Projdu slepou ulicí až na konec

Lampa zabliká a zhasne

Po hladině plují tisíce barevných lístků.

(někdo asi roztrhal občanský průkaz).

A Ty máš hlavu na mém rameni

a klidně si tu spíš.

Vedle mne zakňučel pes.

Zavírám unaveně oči

a vlak se řítí k jihu.