Jsi-li mým životem

Jsi-li mým životem

Jsi svit Luny když o půl noci září

bez tebe prázdné místo v kalendáři

bez tebe prázdnota se line světem

dáváš úsměv starým i dětem

Tvé umění jest darem bytí

nekonečná pavučina sítí

protkaná zlatými nitkami záře

setkávajíc se v úsměvu tvé tváře.

Byť jediný jen tah štětcem,

 pro druhé ty býti věštcem.

Však jen to dobré v budoucnu chceš zřít

nevzdávat se, zakopnout, spadnout

zvednout se a jít.

Všimnout si i nepatrného plamínku svíce v mlze

však v mysli plné fantazie toť plamen stoupající
skrze oblaka temná, jenž sužují duše bez cíle

nechť spálí žár tyto temné iluze.

Dáti nový směr bezhlavému toulání

krajinou smutku - časem mrhání.

Otevřít oči a zřít vše co život nabízí

horizont možností navinutý na přízi.

Není více smutku než krás existence

netřeba mít bohatství a rezidence.

Jen mysl svou a nitro otevřít

milovat a být milován,  z duše