Skromná úvaha o skromnosti myšlení lidského bytí.

Skromně o skromnosti.

Potkal jsem lid, který zapoměl na minulost a hledajíc budoucnost zapomíná i na současnost. Ne všichni, leč věčina lidí zapomněla. Možná mezi ně patřím též, nevylučuji to, i přesto bych nebyl jediný. Je mi líto jednoduchých, kteří nevidí. Ale být jednoduchým má své klady: člověk nemá složitý život.. minimum starostí.... Já nikdy nezaplatím cenu jednoduchosti, jen proto, abych se zbavil starostí, neb dle mého mínění musí člověk trpět, aby poznal. Ti, kteří trpěli, ať fyzicky či psychicky.. otevřeli oči... Dnes však je vše jednoduché a lidi nemají jak trpět... svatý středověk.. přeji všem jednoduchým, aby trpěli... ať jim teče krev... ať cítí... ať vidí... třeba začnou psát... a budou to umět... já psát neumím.. nevidím jestli píši dobře, či špatně.. píši to co teď cítím... a je jen na Vás jestli se Vám to bude či nebude líbit. Jen doufám, že vám to aspoň něco dá.......

---