Dva rozdílné články

no, myšlneka asi pěkná, pokud ji dobře rozumím, ale zpracování mizerné. chtělo by to více zapracovat. konrétní výtky - viz kritika clovrdika. slunce a uplne anavic se strednikem jsou mi zahadou napriklad. ale ono se to treba jednou podari, hodne cti a premylsej a cvic - zda se, ze te psani bavi, tak hodne stesti

první verš, proč ne; sice nic moc originálního,ale jako vstup do tématu přijatelný; na svět se mile tvářit - dost megalomanský tvrzení, vezmeme-li v potaz, že a) světu je to úplně jedno, b) úplně zamilovanej člověk se tváří spíš přitrouble (což nepovažuju za chybu, ba naopak) - vem si, kdybys tam to slovo dala, znělo by to upřímnějc; pak příjde slza a možná dokonce i dvě ? brečet jedním okem je docela umění, takže jedna slza by stála za úvahu, dvě jsou podmíněny fyziologicky; dobrá, až do teď mě mužeš považovat za rypáka rejpavýho a nebudu extra protestovat; ale pouze do teď ! protože "přestane nám patřit svět!" au au au, proč mi vrážíš do hlavy sekyru (za dva zlatý a topůrko snad za tolar?) ??? přesně tenhle verš patří mezi ty, za který by se mělo básnicky viset; další prazvláštní verš neverš - něco mi tam neštymuje po logický stránce ... z předchozího textu plyne, že je to tak nějak v háji, přesto je nutný jít dál; dejme tomu (ačkoliv básnicky "musime jít dál" je další viseníhodné klišé),ale z čeho momentálně začít střádat ty hezký chvilky, když je to v háji, jak už jsem psal ? tak možná doufat, že bude do budoucna z čeho střádat, co já vím ..; další verš, tentokráte s astronomickým podtextem - dejme tomu, i když to podání s tím sředníkem mi nepůsobí příjemně; ačkoliv - co tam vlastěn to nebe pohledává ? to měla být náboženská báseň a já, zavrženíhodný nevěrec, nepochopil ? a nebo snad plánovaná sebevražda ? myslím, že ani jedno ani druhý, tudíž veršík naprosto zbytečný; asi si nepřestanem s ohněm hrát ... asi si dám ještě pivo ... (František s Assissi nademnou zlomil hůl - Fanánku, promiň mi tu loupež) - něco o hraní s ohněm jsem chtěl taky napsat do jedný básně,ale když teď vidím, jak to vypadá hozený na sklo, ještě že jsem to neudělal ...; a snad se i milovat .. tak buďto jo a nebo ne; ale já vám to přeju, o tom ani potom ... ale zase mě to vrací k myšlence, že asi fakt nevím, jakou vypovídací hodnotu má ta báseň mít; nejdřív vyznívá jako průšvih životní největší, ale asi vlastně díky tomu závěru ...; asi tak; napsala jsi opravdu hezkou básničku :-))