Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Antropofág

16. 09. 2008
11
25
4021
Autor
Flákač

O rodině a o gurmánech.

    Na úpatí hory se krčilo město. V prvních paprscích slunce se podobalo shnilým zubům obra. Jak se rozednívalo, působilo město mnohem méně fantasticky. Několik desítek jednopatrových domů stálo v šicích rozčleněných křivolakými ulicemi. V zástavbě vynikal jenom kostel s vysokou, špičatou věží. Celé město bylo obehnáno zbytky kamenných hradeb, jež nesly známky postupného rozebírání.

    Slunce posvítilo do vikýřového okna ve věži. Jarohněv zručně vymotával uvězněné ptáky ze sítě připevněné na okně. Všem vyproštěným zvířatům ihned zakroutil krkem a nacpal je postupně do umaštěného pytle.

    Prázdnou síť odvázal, smotal do úhledného válečku a hodil za ptáky do pytle. Pak opatrně scházel po vrzajících schůdcích z věže. Muž se ještě objevil dole v ulici, kde po pár krocích zmizel v malém domku přilepeném právě ke kostelu.

    V domě byla jen jedna větší místnost, která suplovala veškeré běžné části domu, až na záchod, jenž byl na dvorku. Na dvorku také Jarohněv očistil ptáky od peří a vyvrhl jim vnitřnosti. V domě mrtvolky ptáků vyrovnal na pekáč, osolil, okořenil a strčil do trouby.

    Po obědě Jarohněv sklidil nádobí do dřezu, svalil se na lavici a jal se pročítat noviny. Otočil na předposlední stránku, kde byla fotografie nahé dívky. Muž si ji chvíli prohlížel, různě obrázek natáčel a přibližoval k obličeji. Najednou jako by jej to přestalo bavit a rozladěně odhodil noviny na stůl. Očima sledoval ciferník hodin nad policí s kořením.

    Už tady měla byt, blesklo mu hlavou. Pořád na všecko čekat.

    Někdo nesměle zaklepal na okno a vešel do domku.

    „Babička vám posílá vajca, strýcu, jak ste byli domlúvení.“ Dívčina tvář, původně bledá, zrudla studem.

    „Že děkuju. Tu máš tých padesát korun.“ Jarohněv si dívku bezostyšně prohlížel, věděl, že ona cítí, kam se jí dívá. Má prsa, jak tá s tých novin.

    „Na shledanou, strýcu.“

    „Majko, počkaj, eště bych ti něco chťél.“ Jarohněv popadl pohrabáč a parádním bekhendovým švihem dívku přetáhl přes hlavu. Omdlela.

    „Mám s tebú prácu, Majko.“ Usmál se.

    Sundal dívce šaty, chvíli ji bez hnutí pozoroval. Jarohněv nebyl z těch, kteří by nastalé situace využili k nějakému ukájení. Jen se chtěl pokochat pohledem, na mladou krásnou Majku. Hezky mu voněla.

    Zběžně si zkontroloval čas pohledem nad poličku, vytáhl ze zásuvky nůž a hladce zakrojil do měkkého těla.

    Kusy masa zabalil do novin a naskládal do sportovní tašky. Natáhl si jakousi ušmudlanou bundu, ze dvora vyvezl obstarožní kolo, tašku naložil na nosič a vyrazil z města. Bylo vidět, jak projíždí kolem hradeb a míří za město do hor.

 

    Dále v horách za městem stála rekreační chatka. Z malého komínu na střeše se jemně kouřilo. Den se chýlil ke konci, okolí chatky tmavlo a ztrácelo barvy. V obou menších oknech v přízemí se svítilo. Uvnitř bylo možno zahlédnout staříka, jak sedí na posteli.

    Starý muž byl do půl pasu nahý. Hladil své zcvrklé tělo, jeho obličej vyzařoval smutek.

    Lojzko, už nejsu donchuán. Eště, žes mně umřela. Asi by sas štítila si ke mně enom lehnút. Seschlina su. Taky sem to mňél už zapichnút.

    Stařík míval takové melancholické stavy běžně. Někdy si dokonce chystal k posteli nůž, že se zabije, protože jeho nemoc měla nejtěžší průběh brzy ráno. I dnes ležel na nočním stolku ostrý nůž.

    Stařík si mačkal povislé břicho a napadlo ho, že v sobě musí mít masožravé brouky nebo něco podobného, co by mu ojídalo tělo. Znepokojeně vstal, z kredence vytáhl láhev se slivovicí a notně si přihnul.

    Já jich upálím. Budú plavat jak ti brúci v lihu, které má doktor na strašéní děcek. Já už su sice skoro mrtvý, ale nigdo mně žrat zevnitřku nebude.

    Stařík už zapřemýšlel nad tím, že by si ty – brúky vyřezal z pupka, když se otevřely dveře do chaty a Jarohněvův pozdrav přerušil tok stařeckých myšlenek.

    „Ahojte, tato. Dovézl sem vám nejaké hovězí na guláš a pár vajec.“ Stařík, tedy Jarohněvův otec, se malinko pousmál a pohlédl se zájmem na syna.

    „Tož to si dám líbit, Hněvko. Guláš mně dělala enom Lojzka, ale ten býl. Víš, mám rád ostré.“

    „Dyť vás znám, tato. Mám aj pálivú papriku.“

    „Zostaneš do rána, Hněvko? Je mně jaksi smutno.“

    „To víte, že zostanu. Tak idem na to.“ Usmál se na otce.

    V místnosti se začalo kmitat. Jeden zatopil v troubě, druhý vybalil a nakrájel maso. Papriky a cibule dali víc. Vždyť správný guláš musí být pálivý. I slivovici si dali. Práce jim šla od ruky a za chvíli už to začínalo vonět.

   

 

   


25 názorů

sveřep
14. 10. 2011
Dát tip
tipík

Parsifal
17. 09. 2010
Dát tip
Zde mě zaujal název a posléze vývoj situace, konec mě trochu zklamal, zdá se mi to takové otevřené... Chválím za první část a za nářečí :-)

Lakrov
17. 09. 2008
Dát tip
> nějaký zásadní významový přesah to nemá. To nevadí. Své příznivce má, tak nebylá napsaná zbytečně (čtenáři jsou vždy důležití). Já nejspíš patřím mezi nenapravitelne 'kryptomany', hledající ve všem šifry :-) Měj se a hlavně piš

Flákač
17. 09. 2008
Dát tip
Lakrov, díky za reakci. povídka viz prolog, myslím, že nějaký zásadní významový přesah to nemá.

Lakrov
17. 09. 2008
Dát tip
Úvod mě zlákal. Pár prvních poznámek ke slohu... Ale nebýt toho, že už je mám napsané, vůbec by mě nenapadlo reagovat, protože od chvíle té vraždy jaksi postrádám smysl (teda on asi nějaký skrytý bude, ale je ho neumím vyčíst). - zástavbě Tohle slovo působí ve srovnání se zbytkem prvnóho odstavce přiliš novodobě. - 'Muž se ještě objevil dole v ulici...' to působí, jako by byla řeč o někom jiném. - V domě byla jen jedna větší místnost, která suplovala veškeré běžné části domu Přiliš časté opakování slova dům (je tam pak hned ještě jednou).

Winter
16. 09. 2008
Dát tip
Ano, já vím - ale myslím, že ten motiv lidojedství na sebe strhává příliš pozornosti. Jak jsem ostatně řekl, kdyby si namazali chleba, rozplývám se nad čirou genialitou tohoto - prozatím pro mě "jen" dobrého - dílka .) Jo - a tu hloupost, prosím, neber pejorativně, ten nádech se snažím smývat uvozovkami, ale málokdy se mi to daří. S těmi kritkami se to má tak, že vypichuji pouze nedostatky, což je docela problém, vypadám pak jako nepřejícný perfekcionista. To druhé je fajn, to první méně. Snažím se to zlepšit.

Flákač
16. 09. 2008
Dát tip
vindal drámo: díky za čtení (hlavně moravština prý neodradila, úspěch) winter: tvé kritiky jsou vždycky dobré, autor může jen pokývat hlavou, že dokážeš vypíchnout slabiny. jen s tou hloupostí na konec, je tam ten rozměr synovy dobroty - co bych neudělal pro tatínka, ale povídka by bez guláše byla "obyčejná" v tom smyslu, že jsem opravdu chtěl mít lidopojídačské téma na jakési dobrotivé bázi.

Winter
16. 09. 2008
Dát tip
Já vidím, jak jej dělal z někoho .) - možná se mýlím, ale myslím, že spíše ne - rád bych v tom viděl to, co ty, pak by ta povídka byla hodně dobrá a já bych neremcal. Ale možná se mýlím. We call upon the author to explain .)

slunco
16. 09. 2008
Dát tip
Wintere, já to prostě vidím tak, že chlapík udělal něco hezkého pro tatu. To je dle mého názoru podstata povídky - a guláš je prostě guláš, ne? ;-) (zvlášť při popíjení slivovice)

Winter
16. 09. 2008
Dát tip
Docela fajn, ale konec bych napsal méně "hloupý" - alespoň by mohl méně "hloupě" působit - narozdíl od jiných si myslím, že je až moc uzavřený a to vaření guláše je de facto nadbytečné, jako by ses snažil vnuknout smysl něčemu, čehož smysl již byl vyjádřen - takovým prostým závěrem předešlý text vulgarizuješ. Jeho kouzlo totiž leží v pozvolném porovnávaní významé té které události - se zajímavými a netradičními výsledky. Určitě víš, jak to myslím. Jo a větší plynulost by možná taky neuškodila. Ale jak říkám, po guláš se mi to socela líbilo.

umíš zaujmout a uchýlný to je taky solidně - poprvé snad co mě bavila moravština.. tipec

Flákač
16. 09. 2008
Dát tip
děkuji za čtení Alojsi.

Alojs
16. 09. 2008
Dát tip
souhlas s řekou. pak přeřadíš a zapadneš do něčeho, co jsem tady četl už několikrát. zejména za styl a dokonalé okliky (vůči chybám v textu) tip *

Flákač
16. 09. 2008
Dát tip
DaNdÝ: dík, že ses stavil a viděl, jak to chodí na vsi:)

DaNdÝ
16. 09. 2008
Dát tip
jojo možná že to jelo až moc rychle, na začátku pěknejch pár metaforek a zvláštnostní atmosféra, pak jak jí mrdne a kousek si vyřízne takový trochu divný na představování, ale taková hezká lidově vesnická atmosféra

Ty vole, Ty si horší jak Stephen King. Sa Ťa normálne začnem báť:-)*

Flákač
16. 09. 2008
Dát tip
halldasena: máš pravdu s tím námětem, je celkem oblíbený a opoužitý, o to víc dík za čtení.

Flákač
16. 09. 2008
Dát tip
slunco, reka: děkuji za přečtení i za postřehy, vždycky je důležité slyšet, jak to cítíte.

reka
16. 09. 2008
Dát tip
no ten děj je takový šup sem šup tam, moc se s tím nepářeš, ale napsaný svižně, a některý obrazy se mi dost líbily. (Teda, popravdě řečeno, hlavně ten začátek, než přišla Majka, ten popis byl takový příjemně šťavnatý. Pak už to frčelo na můj vkus nějak moc chaoticky a přímo, abych si ta slova tak vychutnal.)

slunco
16. 09. 2008
Dát tip
Tož dobré, lúbí sa ně to. Až bude příště na rodinné oslavě k obědu guláš, tož si teda dobře rozmyslím, esi ho budu jest ;-)

ale jo.. jen by mu dodalo na zajímaosti, kdyby byl otevřený jinak.. to by pak byla třešnička na dortu! to by byla tečka jak.. cyp:P:)

Flákač
16. 09. 2008
Dát tip
christopher kenneth: dík za čtení, konec je takový otevřený, oni pak už jenom jedli :)

heh.. celkem brutal.. a atmosféra jak cyp.. enem ten konéc.. ne že bych nemňal rád otevřeného konca, ale nějáko mi to tam neštymuje.. ale jinak tip:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru