Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seModré neznámo
22. 09. 2008
0
2
888
Autor
Element6
Kdo nikdy neopustil svou vlast, je plný předsudků. Carlo Goldoni
Touha po poznání mě žene kupředu, stále dál. A já mohu létat, mohu se vydat na průzkum vesmíru. Ať si každý říká, co chce, já vím, že se všichni kladou stejnou otázku: „ Jsme ve vesmíru sami?“ Má odpověď zní „Ne“. Neptejte se mně, jak si mohu být tak jistý. Prostě jsem. Cítím to, cožpak vy ne? Ale jistě, že to také pociťujete. Je to to, co nás táhne vzhůru do náruče neznáma, protože se domníváme, že tam nahoře ještě někdo je. Kdosi jiný, ale přesto nám podobný…
A jestliže ve vesmíru skutečně jsme sami, co na tom? Je mnoho planet, spousta galaxií, proč by nemohlo být také více vesmírů, chcete- li dimenzí.
Co když sny, jež se nám zdají, jsou bránou do těchto světů? Pojďte se mnou do jednoho takového snu…
Jsou v něm lidé, které jste nikdy neviděli. Místa, která neznáte. Jak je tohle možné? Vzpomínka na minulý život to nebude. Mohl by to však být způsob komunikace nebo navigace. Co když se jedná o zabudovaný systém, abychom dle něho našli cestu „domů“? Do domova bez rozdílu na národnost či co já vím. Černoši, Číňané, Pygmejové, Běloši nač to rozlišovat? Na počátku jsme byli jednotní a pokud máme přežít, musíme se probudit z věčného snu a vydat na dalekou cestu za poznáním. Je možné, že nás naše Rodina již očekává, nenechme ji čekat příliš dlouho.
Až půjdete dnes spát, nezapomeňte, že sen může být mostem mezi světy. Paralelou, která všemu kolem nás dává věcný smysl…