V pohoří

                                                                    XXX

                   zapomenutej kanystr z roku 1905 v horách

                  v noci sněžilo a já si šeptal divný německý slůvka

                  ráno se po 27 dnech objevilo slunce

                 v hlubokém sněhu jsme cestou scházeli k potoku

                 nesměle jsme postávali na terasách ledu co praskal

                 tak dlouho jsme nechali ruce ve vodě až jsme je necítili

                    s modravým sluncem jsme na sebe vzájemně mžourali

                  namrzlí psi se váleli ve sněhových závějích s našimi kabáty

                     srázy pohoří byli jen kulisou v kouři kašmíru

                    / s modravým sluncem co rozhrnulo mraky do všech stran v jedinou modř tichého jásavého světla /

                    pak zas dál k zasněženým pláním