Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePochybnosti
02. 10. 2008
7
4
1730
Autor
Kozich
Probuď se,
už zhaslo Slunce. Zapadl Měsíc. Zlehka odtékám
řekou tuposti až k mořím bez vln.
Oceán propastí tmoucích.
Volám
probuď se, přestaň snít. Je to kruté.
Spálíme spolu hranice pochybností.
Pojď. Zničíme je, upálíme. S úctou je pomilujem flusanci něhy.
Sním tě.
Nakrmím svou nutnost lásky. Možná se rozpláču.
Jako za noci, ze které září tvé oči.
Poškrábu ti hřbet.
Příst a vrnět, čičí.
Neboj se a pospíchej. Strachem opadávám.
Rozpadnem se v zrnka prachu.
V Tebemne,
mimo Svět.
už zhaslo Slunce. Zapadl Měsíc. Zlehka odtékám
řekou tuposti až k mořím bez vln.
Oceán propastí tmoucích.
Volám
probuď se, přestaň snít. Je to kruté.
Spálíme spolu hranice pochybností.
Pojď. Zničíme je, upálíme. S úctou je pomilujem flusanci něhy.
Sním tě.
Nakrmím svou nutnost lásky. Možná se rozpláču.
Jako za noci, ze které září tvé oči.
Poškrábu ti hřbet.
Příst a vrnět, čičí.
Neboj se a pospíchej. Strachem opadávám.
Rozpadnem se v zrnka prachu.
V Tebemne,
mimo Svět.
4 názory
nevím,neznám
27. 12. 2008
Sním tě.
Nakrmím svou nutnost lásky. Možná se rozpláču.
Jako za noci, ze které září tvé oči.
Poškrábu ti hřbet.
Příst a vrnět, čičí.
velmi, až do konce
ze začátku ne, nevím proč
celek ale jímavý /až do žaludku/