Potrestaná

Povězte, karty mé
Cikánce líbezné
Jak dostat milejší
Mladší a krásnější
Na prsa povolné
Půvabné dívčině

Co vidím?! Srdce, káry, piky!
Jsou marny moje nářky, vzlyky
Už vidím ohně, čepel dýky
I baňky jedu z apatyky
Jak dlouho, dívko, budeš žít?

Hle, tady! Tady tmavé stíny!
To přesně karty pravily mi
Mám jít za dávno zemřelými
Topit se v moři vlastní viny
A domů už se nevrátit

Ó žel! Smrt na mě z dálky zírá
Však pravda, nic mi neodpírá
Brána se pekla otevírá
Je naděje? Ta odumírá...
Je pozdě, pozdě litovat

I pozdě nad mnou soudy vésti
Zaplatím za své krátké štěstí
Nikoho není, kdo chce svésti
Dívku, co stojí na rozcestí
A ví, kterou se cestou dát

Až zemru, až mé černé vlasy
Pozbydou svojí dnešní krásy
Ať moje sestra slyší hlasy
Kéž dle nich z vlasů uvila si
Věnec, co rád ji zardousí

Ta příčinou je toho všeho
Ať má to srdce, já chci jeho!

---