Mé matce

Cenzurováno.

Nikdy neuslyšíš, jak křičím v noci do polštáře

zatímco z tvých úst slova

prší ve vražedných tandemech

vedle v pokoji

Copak nevíš, že jedna druhou jsme dávno ztratily -

o co se ještě snažíš?

Proč nenecháš své zlé, nevděčné, zvrácené dítě

neschopné oslovit tě “mami”

v klidu jít po cestě do pekel?

Jsi navždy lapená

do šedesátkové soustavy

- minuty, hodiny, vteřiny, hádky  -

dala bys za ně život

z něhož jediný den

je tak plný osamění

 

Ty, cizinko,

Arabko bez šátku

ty nejsi ta žena, která v jiných dobách

vískala mé vlasy a líbala mi čelo

Možná jsem tě milovala - trny tvých výčitek

působily mi tehdá perverzní potěšení

(i to se dá nazvat láskou)

ale hledajíc uvnitř pozůstatek toho dávného citu

nacházím jen

lhostejnost

---