Všechny položky nápovědy

Ventilátor rozvířil prach,swingová zpěvačka přikryla dlaní své čelo,nadechla se,pousmála a začala zpívat dojemnou píseň o dlouhé noci. Všichni hosté pozorně a se zájmem naslouchali,barman roznášel duhové nápoje a v duchu se těšil na klidné ráno. Když dozpívala,uklonila se a odešla za vlažného potlesku do své šatny,usadila se naproti svému zrcadlu,podepřela si obličej a uviděla troubící,růžový autobus. Z okna se vyklonil pohledný řidič,ukázal na ni a přes silné okovy skla zakřičel,aby si nastoupila. Souhlasně přikývla a do své kabelky vložila balíček cigaret,fialovou rtěnku s podobenkou spasitele,porcelánového koníka,malý nefunkční kávovar,pár tablet a hlavu svého domácího mazlíčka. Ještě se otočila a zhasla malou blikající lampičku. Autobus si broukal známou melodii za tiché asistence všech pasažérů. Věděla,že je zná už dlouho. Šilhavého mima stárnoucího spisovatele překrásnou letušku siamské aquabely smějícího se klokana neodolatelného milovníka svého otce svou matku masturbujícího starce ulhaného Boha nudného Budhu tancující Kristovu nohu svou minulost svou přítomnost svou budoucnost svou věčnost. Všichni se na ni hezky usmívali a mim,který seděl na zadním sedadle vstal a přitančil k ní. Nic neříkal,jen si přisedl,naklonil se nad ní,vytáhl dřevěnou píšťalku a zapískal.

---