Padalo

Padalo listí na povel

a já kůň okován do vojenských bot

jsem šel

v mundůru jež těžký byl

jako tvé svatební šaty

pak dírou ve vojenském stanu jsem spatřil svoji první hvězdu

a nikdo u toho nebyl

slyšel jsem vytí vesnických psů

jež trhali na kusy stíny měsíce stižení polucí

když jsem snil

a to ticho pak

bylo jako to když jsi mi po letech konečně přestala vyčítat

roky jsou cesty

jimiž jdeme

kolem slov

jsem divák

a až dohraje se můj film

zůstane jen sklopená sedačka

dříve jsem znal

pach kin

v jejichž sedadlech zůstala tíha těl

jako jizvy dávno vymáčklých uhrů

v popelu se jménem

jako když spálíš starý dopis

dnes vím jak voníš

když tu zrovna nejsi

viděl jsem dítě jak honí šedé holuby

a nevěděl

zda dítě nebo holub jsem