Stvoření

Jsem v lese. Borovém. Němý.
Přijď mě objevit. Bez úmyslu.
Přijď mě rozložit. Na oceány
kde budeme vysychat
překotně.
Přijď mě stvořit.Tak precizně,
že mě ptáci budou zpívat.
Až mě vyzpívají,
ústa budou sladká
a lačná
hříchu,
aby tě žila.
Vlhkými mechy začni.
Z nich mi vytvoř prsty,
kterými
tě budu schopen vysadit na nebe
a s hromem tě snímat zpět
na svou hruď.
Zvrásněnou kůrou pokryj mé tělo
bych mohl drsně probouzet uspané touhy,
abys mi znovu nevyklouzla
pokaždé,
když jsem rozpuštěn
v slepé něžnosti.
Vlasy nech být. Jen jako mladá
moje duše může bělet.
Stvoř mi můj svět. Jen ten svět,
v kterém mě bolí
když rozdávám...