Bolest

Nevidím nic co by žal mi vzalo

nic už necítím, nevidím, vlevo, vpravo

Chci slyšet tmu a vidět chlad

a pomalu, s klidem přitom umírat.

Kde je krása, kam odešla,

jako duha se v jarním dešti zaleskla,

zmizela a nebylo jí nikdy více,

pořád jsem jí chtěl víc a více, nikde nic.

Jen krutý vítr, krutý mráz,

teplo, či snad slunce, necítil jsem nikdy zas.

Měl jsem lásku, odešla,

a i má naděje ruku v ruce odešla, je pryč.

Všechno bolí, svaly chabnou,

všechnu růže tím bolem tiše zvadnou,

tlukot srdce slyším teď,

pomalu tichne, ráj hned teď!