venkovský déšť

 

 

hlavně na podzim, v temné části roku
poprší mi schválně každou psanou sloku
jedna z jeho kapek, lhostejno, že malá
svlaží všechna slova, i ta okoralá

najde poezii v mém psaní i mžení
i tu inspiraci, která právě není
tolik blahořečím mokré nepohodě
s mou náladou bývá vždy ve vzácné shodě

ne ten déšť na dlažbu a na činžovní domy
ten z kraje suchých a spanilých trav
co laská smutné opadané stromy
a přátelsky mne tahá za rukáv

(15. listopadu 2008)